Dojezdový čas záchranářů II

aneb jak to všechno vlastně bylo..

michal maksa píše:

Tento pátek jsem měl schůzku s ředitelem Děčínské záchranky.
Rozhovor netrval příliš dlouho, ale i tak z něj popíši jen útržky, ať si
všichni upravíme obrázek o našem zdravotnictví a celkově o systému.
Pan doktor Matyášek mě pozval do jejich společenské místnosti a to se slovy
pojďte se mrknout ať vidíte v čem tu žijem. Vstoupili jsme do místnosti
velikosti tak 5x5m, jedním sklepním okénkem, jakou si nádobou na odpadky,
připomínající koš a sítí potrubí. Připomínalo mi to sklepní místnost. Pod
okénkem byl malý zahradní stolek, 4-5 židlí a jak již tušíte byla každá
jiná. Na stolku popelník, ubrus a prostírání. Za dobu působení mé matky na
dispečinku záchranky (nad pepínem) jsem si tak nějak zvyknul, že pracovní
prostředí tam nemají nic moc. Považte, že počítač dostali asi před 4mi lety
a to tam mají 4 telefony vedle sebe, vysílačku a to vše musí koordinovat a
155 nahrávat. Na kotoučák, to je jasný. Je mi moc líto lidí, kteří musí
improvizovat v pracovním nasazení, při záchraně nevinných lidí, ale i
opilců, feťáků a tak podobně a jsou nuceni, místo aby si po návratu na
stanovištěsi odpočinuli, ještě improvizovat ve svých prostorech aby se někde
o něco nezranili, kde a kam co odložit, nevyškubnout někde důležitý kabel a
tak podobnÄ›.
Ale zpět k rozhovoru. Pan ředitel, systémem padajícího hovna dostal nařízeno
shora, aby mou stížnost prošetřil a vyvodil příslušné závěry a opatření.
Dostal za úkol svůj závěr sepsat na A4 a potřeboval abych si to já přečetl,
napsal že s tím souhlasím a podepsal to.
Závěr byl asi takový. Dispečerka ze 112, jelikož není znalá místopisu špatně
odhadla místo havárie a nezjistila ode mě veškeré náležitosti které má
nařízené zákonem a nevyslala hasiče, které je nutno ze zákona vyslat k
jakékoli nehodě ikdyž je to nehoda ciklisty. Další chybu udělala v tom, že
neměla volat někam jinam a předávat informace, ale měla mě přepojit na
Českolipské centrum a ti měli ode mě vyzvědět další podrobnosti, které v tu
chvíli potřebovali. Takže ta dostala nějaký kázeňský trest. Volání ze
zkrytého čísla se nezjistilo, Rumburská výjezdovka dostala nařízeno, že
pokud pojedou tímto směrem, tak i přez končící rajón na vrcholu Šébru budou
povinni jet minimálně do Svoru, právě kvůli častým nehodám v tomto úseku a
neznalostem dispečerek 112. Děčínské centrm, které v tomto případě nemělo
vůbec Rumburáky vysílat dostalo od dispečerky mylnou informaci, kde ona
uvedla, že se stala nehoda mezi Dolním Podlužím a Šébrem. Proto nedojeli až
k nehodě a otáčeli se u Nové Hutě. Když už asi šlo do tuhého, tak proto mi
volala znova aby zjistila kde se to vůbec stalo a vyslala Českolipské.
Nakonec mě pan doktor vysvětlil, že linku 112 pokudmožno nikdy nevolat.
Jednak kvůli zdržení, protože od volajícího k výjezdovce jde volání přez
dalšího člověka, kolikrát se může stát že nevíte ani kde jste. V noci, v
lese na druhém konci republiky, kde jste nikdy nebyli. A také pro to, že
dispečinků 112 je v republice podstatně méně než dispečinků 155, 150 a 158.
Tudíž mají podstatně vetší akční rádius a neznají všechna místa, která jsou
v jejich rajónu. Pan doktor mi vysvětlil, to co jsem již tušil, že když v
místě nehody budu volat 155, tak BTS mobilního operátora hovor v drtivé
většině případech přesměruje hovor na dispečink 155 nejbližší k místu BTS a
nehody. Což znamená že dispečerka ke které se dostane hovor má daleko menší
„plac“ který vetÅ¡inou zná, nebo jej rozhodnÄ› znají Å™idiči sanitek a i v mapÄ›
se jí to lépe hledá. Nakonec se mi svěřil s tím, že 112 je pro všechny
dispečery 155 atd. velký postrach, nechtějí ji a nejraději by jí zrušili.
Měl jsem z toho všeho dost divný pocit tak trochu viny, že nejvíce práce a
potíží s tím měl člověk, který s tím stejně nic neudělá, jen může potrestat
své podřízené. Ale systém nezmění. Navíc se mi svěřil, že na celý Děčínský
okres slouží 3 doktoři na záchrance. Ano slovy TŘI. A tak tak nějak kolují
mezi Rumburkem, Děčínem a Českou Kamenicí. Nedej bože že někdo z nich
omarodí, nebo třeba snad chce dovolenou. A tak se nemůžem divit že, jak jsme
viděli včera ve zprávách, dnes již mají drtivou, zákonem upravenou, porci
přezčasů vyčerpanou. Snad jen zmíním to, že když třeba ve Velkém Šenově
dědula dostane infarkt, vyjede k němu Rumburská a ve Varnsdorfu se stane
bouračka, tak že k ní musí jet až z České Kamenice a to pak chvilku trvá.

P.S: Dělejme všichni tak, abychom je nemuseli nikdy volat a když, tak mějme
trpělivost, protože tito lidé opravdu dělají co můžou.

This entry was posted in Střípky. Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.