Cesta do Pekingu

Tak jsem se přesunul do hlavního města Číny, kde se zúčastním hadovy rozlučky a pak se odeberu do Shenzhenu řešit nové prostory a zaměstnance. No, přesun byl zase dobrodružný Veselý obličej

Zásadní informace je, že jsem zaspal. Spal jsem u kámoše v Praze a šli jsme do postele nějak po druhé ráno a musel jsem vstávat za necelé tři hodiny. Nevím, jestli jsem ten budík zamačkl, nebo co se stalo, každopádně jsem se trhnutím vzbudil v 5.45 a zjistil jsem, že mám hodinu a patnáct minut do odletu. No bylo mi jasné, že autobusem to nedám a to ani částečně. Totální kudla na ruzyň autem, tam odbavení na poslední chvíli (už zavírali přepážku), migy ven, přeparkovat auto na alespoň o trochu levnější parkoviště (takhle jsem to píchl na to 100 Kč / hodina), migy zpět, ukecat někoho kdo mi pohlídá klíče od auta, aby si je tam kámoš mohl vyzvednout a auto nemuselo 14 dní stát na letištním parkovišti. No slušný probuzení..

Pozitivní bylo, že mi nabídli možnost bezplatného převedení do třídy business. To mě překvapilo. Věděl jsem, že to mám zdarma pokud letím s ČSA, ale já si koupil letenku u Aeroflot. Je pravda, že let z Prahy do Moskvy operovalo ČSA, ale neměl jsem o této možnosti ponětí. No každopádně jsem to využil a poprvé v životě si zkusil jaké to je letět v přední části letadla.

Ale tak sedačky jsou větší a pohodlnější, to jo. Taky obsluha je mnohem více k ruce, jídlo je lepší (resp. je ho asi víc), vše se podává ve skle a vůbec o člověka pořád tak nějak lépe pečují. Takže jsem si ty dvě a něco hodinky do Moskvy užil dobře, člověka ta ochota a neustálé podbízení chvilku celkem baví, ale teď jsem rád, že do Pekingu jsem pokračoval v economy, protože se mi opět podařilo zabrat 3 sedačky a předci jen ten spánek na nich je mnohem pohodlnější než na jedné – byť větší – sedačce v businessu.

Moskva samozřejmě opět neumožnila hladký průběh při mé žádosti o vstupu do lounge – tentokrát si vymysleli, že musím kamsi na Transfer desk a tam si zažádat o voucher na vstup. Tak jsem to udělal a pak šlo vše již hladce, ovšem připadá mi to jako zcela zbytečná byrokracie (předpokládám, že v lounge mají přístup k datům ke Skyteamu, alespoň tak je to normální u ostatních aerolinek).

Tak teď už jsem u hada, venku nic moc počasí, ale těch pár dní to určitě zvládneme Veselý obličej

This entry was posted in Krátce venku. Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.