Žijeme v divné době. Jak může tak hladce procházet tolik divných věc�
Ve vÅ¡ech “vyspÄ›lých†zemÃch je zaklÃnadlem ekonomický růst. Růst kam? Kam chce růst taková Amerika, kde je vÃce než 25% lidà obéznÃch? Jinak Å™eÄeno – lidÃ, kteřà se majà velice dobÅ™e. Jak se chtÄ›jà mÃt jeÅ¡tÄ› vÃce lépe, jeÅ¡tÄ› vÃce dobÅ™e? Co jim chybà k životu? Kam chce růst NÄ›mecko, kde skoro každý důchodce jezdà v Mercedesu a cestuje po svÄ›tÄ›?
VyspÄ›lé státy patřà mezi tu menÅ¡inu, jejÞ obyvatelé se majà velmi dobÅ™e (vÄetnÄ› nás, lidà z ÄŒeska). Na svÄ›tÄ› je tolik bÃdy a utrpenà na stranÄ› jedné a tolik neskuteÄného plýtvánà na té druhé, že kdyby se jen nÄ›kolik procent z pÅ™ebytků vÄ›novalo tÄ›m druhým, tak lidé nemusejà umÃrat hladem. PÅ™esto to vyspÄ›lým státům nestaÄÃ.
Fascinuje mÄ›, jak spoleÄnost “bohatne†na virtuálnÃch vÄ›cech. Na nÄ›Äem, co vlastnÄ› neexistuje. KoupÃm si za nÄ›jaké penÃze komodity nebo futures, budu věřit tomu, že nebude dost pomeranÄů, protože poÄasà je teÄ nepÅ™edvÃdatelné. Abych na tom vydÄ›lal do nejvÃc tak to proženu pÅ™es nÄ›jaký pákový efekt, takže mi vlastnÄ› nÄ›kdo půjÄà a vÅ¡e se znásobÃ. Ten nÄ›kdo mi ale nevěřà a tak se hned obratem pojistà u nÄ›jaké pojiÅ¡Å¥ovny, že mi to nevyjde a nebudu to moci splatit. Ta pojiÅ¡Å¥ovna je zajiÅ¡tÄ›ná státem. A když je poÄasà dobré tak dlužÃm ranec, ale zároveň se vyplatà pojistka a když je jich moc a pojiÅ¡Å¥ovna se dostane do problémů tak to zaplatà stát, tedy opÄ›t já. FinanÄnà instituce nÄ›co kupujà a zároveň se pojiÅ¡Å¥ujà na to, že to nevyjde u nÄ›koho, kdo to od nich kupuje, protože v tom vidà zisk. Virtuálnà obchody. ÄŒÃsla na úÄtech. A když celá bublina praskne – tak jako v USA – jednoduÅ¡e se natisknou nové penÃze – tak jako v USA.
Zamyslel se nÄ›kdy nÄ›kdo nad tÃm odkud se ty penÃze berou? Skoro každá zemÄ› má deficitnà rozpoÄet. Tedy si musà půjÄovat. PůjÄujà si vÅ¡echny zemÄ›. Navzájem, od investorů, od lidà (tedy de-facto opÄ›t sami od sebe). Tisknou se nové bankovky, které už dávnou nejsou kryté zlatem. VÅ¡echno je to virtuálnÃ. Divná doba.
ZemÄ› je “zelenÄ›jÅ¡Ãâ€. Jinak Å™eÄeno vÅ¡ichni platÃme pÅ™edražené “zelené†technologie tÅ™eba ve svých energetických úÄtech. ZatÃmco kdysi bylo výhodné topit elektÅ™inou, protože byla prostÄ› levná, tak dnes je to nemyslitelné. Do cen elektÅ™iny se promÃtajà náklady na “zelenou†energii a tak je drahá. A lidé opÄ›t radÄ›ji použÃvajà uhlÃ. Ekologie vpÅ™ed.
V obchodech si kupujeme “bio†výrobky a máme dobrý pocit, že kupujeme jednak nÄ›co zdravého a druhak že nÄ›co dÄ›láme pro pÅ™Ãrodu. Pravda je taková, že ta zelenina pocházà tÅ™eba za Å panÄ›lska a než se dostala do supermarketu v Rumburku tak se sakra provezla po různých linkách a silnicÃch v “ekologických†kamionech. A ten provozovatel kamiónu zaplatil mýtné, jehož polovinu shrábne Kapsch a dÃky nižšÃm výnosům musà stát dotovat nové silnice (jenž jsou niÄeny kamiony) vÃce a tak potÅ™ebuje vÃce penÄ›z od daňových poplatnÃků.. takže tÅ™eba výbornou okurku nebo Å¡panÄ›lský Äesnek platÃme 2x a s ekologià to nemá opravdu nic spoleÄného. Ekologické je koupit si za 10 KÄ Äeskou okurku a ne za 9 KÄ tu Å¡panÄ›lskou. Opravdu je nutné tahat k nám pÅ™es půl Evropy potraviny, které si umÃme vypÄ›stovat sami?
S velikou slávou jsme vstoupili do Evropské unie. Pamatuji si, jak jsem to slavil. Ani ne kvůli té unii, jako spÃÅ¡e kvůli otevÅ™eným hranicÃm, tzv. schengenskému prostoru. Unie je byrokratický nesmysl, který nemá žádné kulturnà ani jiné koÅ™eny. NÄ›co, co se vybudovalo umÄ›le aby se dala práce a moc nÄ›kolika (tisÃcům) lidÃ. DalÅ¡Ã socialistický experiment který polyká neskuteÄné množstvà penÄ›z (vÃte tÅ™eba o tom, že jenom stÄ›hovánà mezi dvÄ›ma – PROÄŒ? – sÃdly evropského parlamentu – Brusel a Å trasburk – stojà roÄnÄ› 200 až 250 MILIÓNÅ® EUR?) jen proto, aby rozhodl, že do nafty se musà mÃchat vÃce biosložky, což má devastujÃcà úÄinky na celé zemÄ›dÄ›lstvà a potravinovou sobÄ›staÄnost jednotlivých zemÃch, aniž by to ekologicky pÅ™ineslo byÅ¥ jen malilinkaté zlepÅ¡enÃ? A zároveň rozhodnou pod tlakem lobbistických skupin jednotlivých firem, že stejnÄ› nazvaný párek může mÃt v ÄŒesku 0% masa a v NÄ›mecku 90%?
Socialismus je mor naÅ¡eho svÄ›ta. Byl jsem ve spoustÄ› zemÃ, kde lidé vyžijà s pár stovkami za mÄ›sÃc. A rozhodnÄ› neumÃrajÃ. A stát jim nedá ani korunu. ProÄ naÅ¡e spoleÄnost vyplácà horentnà sumy lidem, kteřà nic nedÄ›lajÃ? A proÄ po nich za to hlavnÄ› nic nechce? ProÄ ÄlovÄ›k, který bere podporu, nemusà pracovat pro stát/mÄ›sto? Že pro nÄ› nenà prý práce, jsem jednou slyÅ¡el od nÄ›jakého starosty v televizi.. PÅ™itom staÄà chodit po ulicÃch a sbÃrat odpadky, když už se ÄeÅ¡i chovajà jak prasata a nenà jim cizà vyhodit cokoliv na ulici. Alespoň by to tu vypadalo trochu jako v NÄ›mecku a né jako na balkánÄ›.
Ale na takovéto malé úrovni ten socialismus zaÄÃná. A pak to roste. Jako tÅ™eba Řecko. ProÄ vÅ¡echny státy dotujà zemi, kde je každý rozmazlený a nenechá si sáhnout na svoje privilegia, jinde ve svÄ›tÄ› nevÃdané? AÅ¥ je majÃ. MÄ› to nevadÃ. Naopak – myslÃm si, že si tam žili asi lépe než my tady. Ale teÄ je na Å™adÄ› zaplatit dluh. A pokud nemajà tak aÅ¥ vyhlásà bankrot. Tohle slovo vÅ¡ak působà na nÄ›které zemÄ› jak sluneÄnà paprsky na upÃra. A proÄ? Budou po bankrotu najednou umÃrat v Řecku lidé jeden po druhém? JistÄ› že ne. NÄ›jak se z toho vzpamatujÃ.
CelosvÄ›tová krize (ta poslednÃ) byla také vlastnÄ› takový bankrot. CelosvÄ›tový. Ale dalo to alespoň lidem Å¡anci uvÄ›domit si, že vÅ¡echno může být jinak. Dalo jim to Å¡anci najÃt v sobÄ› rezervy, ukázat, že vÄ›ci jdou dÄ›lat i lépe, efektivnÄ›ji, s menÅ¡Ãm plýtvánÃm. A tohle potÅ™ebuje i Řecko, půjÄky jsou jen odstraňovánÃm pÅ™Ãznaků, které samotnou nemoc nevyléÄÃ.
Je to prostÄ› divný svÄ›t. Proto tak rád utÃkám pryÄ. NÄ›kam ven, mezi obyÄejné lidi, kteřà nemajà nejmenÅ¡Ã tuÅ¡enà o bio naftÄ›, o solárnÃch panelech, o bezdotykových bateriÃch a o ÄÃnském Äesneku. Možná proto se o tolik vÃce usmÃvajÃ.
2 Responses to BájeÄná léta pod modernà spoleÄnostÃ