34

Tak dnes jsem opustil Kristovky a vstoupil do dalšího roku mého života.

Včera mi volala jedna zákaznice s tím, že v roce 2009 si u nás koupili nějaký model, ale pořád s ním nějak neumí zacházet a její syn jí řekl: “Víš mami, nejlepší dárek by pro mě byl, kdyby se to konečně po dvou letech vyřešilo a já bych mohl létat” a ona si uvědomila, že čas letí jako zběsilý, den za dnem, týden za týdnem a člověk není schopen to vůbec vnímat.

Došlo mi, že i já to mám tak. Čas letí, některé sny se plní a některé ne. Člověk se zabývá malichernostmi a míjí ty důležité věci. Tak snad se mi to bude dařit pomalu překlápět ve prospěch těch důležitých, to si přeji sám sobě.

Od ostatních mi stačí křupky Canto, Ayran, chlebíčky v jakémkoliv množství, +1 k tomuto článku, úsměv, přání či jen vzpomínka.

This entry was posted in Střípky. Bookmark the permalink.

2 Responses to 34

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.