Ruleta v Las Vegas

Už jako mladý jinoch jsem hltal filmy z Las Vegas. Všechny ty neóny a lidi radující se z výhry.

Postupem času se Las Vegas posunulo trochu blíž, sice jen jako název pochybného místa s ruletou ve Varnsdorfu, ale předci. Nedalo mi to spát.

Na výročí 10 let podnikání jsme si s Milanem řekli, že si uděláme nějaký výlet. Bylo jasné kam – do Las Vegas. Bohužel to tenkrát nevyšlo časově, ale sen byl zase o trochu blíž.

Zdálo se mi hloupé, přiletět tam jako ošoupaný nuzák, chtělo to něco víc. Třeba přiletět v Business class. Tak jsem strávil celý rok 2010 v letadle, létal jsem pořád, z jednoho místa na druhé a šetřil si míle na letenku a v roce 2011 si mohl dovolit za ně vzít “bonusovku” právě v businessu. Je to tady, letíme do Vegas!

Po dlouhé a útrapné cestě jsme konečně zahlédli z okénka rozsvícené město. TO město. Se všemi těmi neóny a hazardními hráči. Nezadržitelně se to blížilo, chvíle, kdy mi budou v kapse cinkat čtvrťáky a v ruce se protáčet žetony.

Po prvním rozkoukávacím dnu přišel na řadu ten druhý, ten, kdy se to mělo konečně stát. Zajeli jsme do obchoďáků a trochu se oblékli. Koupil jsem si nové jeansy, abych měl kam cpát drobáky a žetony (ty stávající už měly děravé kapsy) a pak také nové spodní prádlo. Vzal jsem Kelvin Klein, né snad abych se chlubil značkou, ale prostě proto, že byly z dobrého materiálu a já jsem se chtěl cítit při sezení u rulety nebo karet pohodlně. Při té příležitosti jsem také zakoupil nové ponožky, kvalitní, aby případný pot z mých nohou nerozptyloval mojí pozornost.

Přišel dlouhá léta očekávaný večer. Sundal jsem boty Crocs a po dlouhé době si oblékl normální botasky. Vzal si čisté ponožky, spodní prádlo, jeansy, tričko, bundu a vyhrazených 100$. Věděl jsem, že propadnout hazardu je snadné a tak jsem se rozhodl, že toto je má investice a nebudu ji navyšovat. Předci to musí vyjít, když jsem se po všech těch letech konečně dočkal a investoval do toho tolik času.

Jde se na věc. Míjím casino Flamingo a přímým krokem mířím do nejpovolanějšího místa – Casino Royale.

Kupuji si pivo. 5$. Kurva. Zbývá mi už jen 95$. Strkám těch pět do náhodného jednorukého bandity, jednoho z několika stovek, a mačkám tlačítko. Prachy v trapu. Zapomněl jsem snížit cenu za zatočení. Kdo se má v těch milionech tlačítek vyznat??? Vrážím tam dalších 10$ a poučen snižuji cenu za zatočení na 0.01$. Mačkám tlačítko jako debil pořád dokola, občas výhra, občas ne, ale suma se skoro nemění. Šílená nuda. Kliknu na tlačítko výběru. Ozve se hlasitá dramatická hudba, na displeji se rozzáří animace kulátejících se zlaťáků a .. z automatu vyjede jakási poukázka na 9 USD. Hm. Vrážím ji do jiného, situace se opakuje. Nuda. Zvětšuji sázku a za chvilku opět tisknu poukázku. Na 0.01$. No když už nic tak alespoň hezký suvenýr.

Automaty ne. Chce to něco lepšího. Ruletu a pak karty.

Hledám vhodný (rozuměj volný) stůl a chvilku sleduji, jak tam hráči sází a posléze vybírají žetony. Vyndavám svých 80 USD a okázale je podávám krupiérce, která mi za to obratem pošle 80 žetonů. Paráda, jsem ve hře!!

Věděl jsem, že to není zrovna “hráčské”, nikdo to tak nedělal, ale nějak se začít musí, takže si odpočítám 10 žetonů, přepočítám je, znovu je přepočítám a posunu je na červenou. Než si stihnu ten pocit užít tak mi je krupiérka vrací zpět. Co to? Dám je tam znovu a situace se opakuje, tentokrát s vysvětlením, že minimum je 15. Kurva. Přihazuji ještě 5 a na poslední chvíli je tam vrazím.

Padá černá. Zbývá mi 65 žetonů. Červená se mi zdá moc drahá a tak dávám 10 na levý sloupec. Dostávám je zpět. Minimum je patnáct. Poleje mě studený pot, ale přihazuji 5 a vracím to na původní políčko.

Padá střední sloupec. Mám 50 žetonů. Beru 15 a dávám je levý sloupec. Padá střední. Mám 35 žetonů. Beru 15 a dávám je na levý sloupec. Padá střední. Mám 20 žetonů.

Jsem u stolu evidentně nejchudší. S těžkým srdcem odpočítám 15 žetonů a náhodně je rozhážu po stole. Kulička se zastaví a já tam sedím s posledními pěti. Co s nimi netuším.

Všiml jsem si, že si lidi objednávají pití u hostesek a po doručení objednávky jim dají dolar nebo jeden žeton jako dýško. Takže pořád je ve Vegas pití zadarmo, když hrajete. Proč jsem utratil těch 5 za blbý pivo??? Dávám si rum s kolou a zjišťuji, že když nemám na minimální sázku (15 žetonů) tak mohu dát to co mám. All in. Vsázím své 4 žetony, kulička se točí… a … jsem švorc!!!!

Takže karty asi někdy příště, pak už to určitě vyjde!

This entry was posted in USA 2011. Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.