V jaké společnosti to žijeme?

Poslední týdny se ve mě hromadí zoufalství z toho, v jaké to žijeme společnosti.

Původní myšlenka je taková, že se lidi sdruží do nějakého velikého uskupení (státu) a pak si zvolí někoho, kdo bude za toto uskupení jednat a hájit jejich zájmy, hospodařit s jejich penězi. Jenže moc je opojná.

Momentální situace je taková, že “naši” lidi tam nahoře totálně dusí celou společnost, z reprezentace a hospodaření v zájmu lidí si udělali svoje osobní podnikání, pravidla nastavili tak, že nemají zodpovědnost absolutně za nic.

Skoro každý den vypluje na povrch nějaká kauza, jak stát totálně promrhal naše peníze, korupční aféry, předražené státní zakázky. Paradoxní je, že jim to vlastně může vyhovovat, jelikož nové a nové kauzy neustále posouvají do pozadí ty staré a časem se o ně už nikdo nestará, můžou se tedy v klidu zamést pod koberec.

To je opravdu vrchol všeho, proč se proti tomu lidi nepostaví? Z okna se vyhazují milióny a miliardy a prakticky NIKDO za to není zodpovědný. Jak často se stane, že byl dotyčný úředník propuštěn pro hrubé porušení pravidel při správě cizího majetku?

Jak je možné, že my, občané tohoto státu tak rezignujeme a netrváme na svých právech? Cožpak když vám někdo ukradne tisícovku z peněženky tak vám to nevadí? Tohle je předci to samé, jen těch tisícovek je mnohem více. Kdyby tady nebyla tahle neskutečná korupce tak náš stát vypadá dneska úplně jinak, nemuseli bychom zvedat daně a jezdili bychom po lepších silnicích.

Přitom metody existují, veškerá výběrová řízení musí být veřejná, na internetu, včetně hodnotících podmínek a odůvodnění proč se vítězem stal ten a ten. A podpis toho, kdo to nakonec přiřadil danému subjektu.

Není předci možné, že stavbu čističky za stovky miliónů vyhraje firma, která má sice 2x takovou cenu než konkurence, ale zase slíbí, že to bude mít za 10 týdnů a za každý den prodlení zaplatí třeba milion Kč pokutu. A v kritériích má třeba termín realizace 60%, pokuta 30% a cena jen 10%. Pak to samozřejmě nestihne, nicméně pokutu po nich nikdo nevymáhá. Ano, tohle se skutečně stalo. Jak má v takovém tendru uspět seriózní firma, která ví, že takový termín je prostě nereálný?

Jak se může stávat, že úředníci – i přes mnohé urgence ze Švýcarska – nepošlou včas pitomý dopis s tím, že se připojují k řízení v kauze Mostecká uhelná, kde jde o 12 miliard korun? A pak my ze svých kapes platíme drahé právníky a pokoušíme se připojit i přes propadlou lhůtu – to ale nevyšlo. Poslední možnost je, že si teď otevřeme individuální spor. Takže musíme najmout švýcarské právníky, zaplatit soudní poplatek ve Švýcarsku atd. Bude to stát až stovky miliónů korun. Za liknavost úředníků! Kdo to zaplatí? Jak je tohle možný?

U soudu je teď kauza VV, mě je celkem jedno jak to dopadne, podstatné je něco jiného – když tahle aféra vyplula na povrch, celý ten skandál s ABL, tajné nahrávky.. Ptám se – bylo by v normální společnosti možné, že tito lidé stále zůstávají ve vládě a mají obrovský vliv na chod našeho státu? Odpovím si sám – ne, v žádném případě by tohle možné nebylo. U nás ale ano.

Lidi tady jsou totálně apatičtí, když se zvednou ze židlí tak jen proto, že jim někdo chce sáhnout na peníze (ať už snížit plat, nebo zavést školné). Ale to je opravdu zoufale málo. Protože naše slavná “elita” národa co nám vládne nám šahá na peníze každý den.

Co je asi úplně nejhorší je to, že oni si toho ani neváží, že mají svobodu krást si jak se jim zamane, ale ještě své poddané dole dusí. Dlužíš někde korunu? Odstavíme ti hned veškerý majetek, třeba i v řádech miliónů. Z nezaplaceného jízdného za 20 Kč se po exekuci rázem stane třeba 20 tisíc. Změnu statusu pozemku ze “stavební parcela” na “louka” se městské úřady neobtěžují majiteli dát najevo třeba dopisem, ať si čte vývěsku. A tak dále a tak dále, to jsou stovky případů.

Neustále narůstající administrativní zátěž, neuvěřitelné množství nových a nových zákonů, pravidel, nařízení, ve kterých se není nikdo schopen vyznat. Jedině oni, pokud vás potřebují potrestat, tak si to vždy na základně nějakého nařízení posvětí.

Svoboda je tady prázdné slovo. Můžeš znát pravdu, ale nesmíš ji říct, jinak budeš potrestán. Viz kauza Tomáše, člověk, který dělá státu charitu že za směšný plat vyučuje děti, musí na základě rozhodnutí soudce, jenž soudil spor ideově stejně smýšlejícímu člověku, splácet přes 100 tisíc korun.

Potřebuji někoho zaměstnat? Nejsem úplně blbej, takže mám celkem představu, že chci chlapa 20 – 40 let s takovou a makovou kvalifikací. Jenže takhle si inzerát nesmím podat. Je to diskriminace. Vážně? Opravdu žijeme ve světě, kde nesmím zveřejnit, koho chci zaměstnat? Opravdu já, ten co dává práci, musím být v pozici, že mě někdo bude omezovat v tom, jak si podám inzerát?

Když budu mluvit o nějaké skupině lidí a řeknu, že většina z nich nepracuje, že to jsou zrovna většinou oni co lezou přes ploty a ukradnou všechno co má nějakou hodnotu tak budu hned souzen za podněcování k rasové nesnášenlivosti. Přestože to všichni vědí a dá se to i dokázat ze statistik a přehledů, tak to nesmím říct.

Tohle je opravdu nechutný. Žijeme ve společnosti, kde nám lidi, jenž nás mají zastupovat, kážou vodu a pijí víno, tvrdě trestají obyčejné lidi a bdí nad tím, aby se tady neříkala pravda. Tohle není svoboda.

Jak dlouho bude ještě trvat, než se opravdu něco stane? Tohle předci nechceme.

This entry was posted in Politika tiká. Bookmark the permalink.

2 Responses to V jaké společnosti to žijeme?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.