Michelin v Hong Kongu

Tweet

Před odjezdem do Hong Kongu jsem narazil na nějaký článek o jedné restauraci v Hong Kongu, která bývá označována jako nejlevnější podnik, který má michelinskou hvězdu za kvalitu jídla. A tehdy jsem si řekl, že ten podnik určitě musím navštívit. A stala se z toho docela dobrá závislost.

Tak prvně – Michelin každoročně uděluje jednu až tři hvezdičky, jenž jsou definovány nějak takto

*** vždy očekávaná kvalita, stojí za speciální výlet
** excelentní kuchyně, stojí za zajížďku
* velmi dobrá restaurace ve vlastní kategorii

Restaurace o kterých budu psát mají hvězdičku jednu – jejich hodnocení je tedy relativní, vzhledem k jejich kategorii, nelze je proto srovnávat třeba s jednohvězdičkovou restaurací v Praze nebo vlastně i v Hong Kongu, pokud jde o restauraci jiné úrovně. Nicméně pro mne bylo důležité, že servírují asijské jídlo a že to nebude za astronomické ceny. Tak nějak jsem byl zvědav, co lze připravit z běžných surovin dostupných na lokálním trhu.

Tim Ho Wan, Hong Kong

byla první moje volba. Přestože třeba na Trip Advisor je až na 74. místě (z 3700) tak se zákazníci shodují na tom, že jejich speciality jsou luxusní. Zjistil jsem si adresu a celý nadšený – že to mám jen kilák od hotelu – jsem vyrazil abych po dvaceti minutách hledání zjistil, že restaurace na své staré adrese už půl roku není. No, Google nemá zrovna nejčerstvější informace. Nezbylo mi než trochu zapátrat a vyrazit na nové sídlo (nyní jsou už dvě, jedno stále v Mong Kok a druhé nově na Central). Už jsem byl celkem hladový a nechtěl jsem courat, tak jsem skočil do metra a pádil na Central – restaurace je jedno patro pod Check In Town (a tedy stanici Airport Express). Poznal jsem ji okamžitě – byla před ní mega fronta.

To jsem ostatně již věděl z diskusí, co jsem se však nedočetl je to, jak si v té frontě získat nějakou pozici – nešlo o klasickou lajnu, lidi tam tak nějak zevlovali bez nějakého pořádku. Po chvilce zkoumání jsem zjistil, že nově příchozí si vyplňují jakýsi papírek a ten pak někam odevzdávají. A! Tak jsem si také jeden vzal.

Ano, vidíte správně. Vše jen v čínštině. A paní za pultem neumí anglicky. No, nezbylo mi než vejít dovnitř, šlohnout tam jeden ubrousek na kterém bylo vytištěno pár jídel a pak jsem vzájemně porovnával znaky, až jsem si zaškrtal něco z těch obrázků a hrdinně odevzdal dokument paní. Usmála se, napsala na to číslo 171 a poslala mě stranou. To že jde o pořadové číslo jsem věděl, co jsem však nevěděl, jak poznám, že volají 171, neb to vyvolávali jen čínsky. Nějaké číslovky tedy umím, ale takhle vysoko jaksi ne. Podařilo se mi však vysledovat, že jednotlivci mají celkem přednost před většími skupinkami, které čekají až se uvolní větší stůl. Nakonec jsem to tedy nějak odhadl a slavnostně se usadil u stolu a … spatřil jsem, že na stole mají tenhle objednací lístek i v angličtině!! No co už. Uvidíme, řekl jsem si a v tu chvíli mi na stole přistálo první jídlo. Neskutečně rychlý servis. Dal jsem si

Rolka z rýžových nudlí plněná vepřovými nitkami

 

Pečená buchta s BBQ vepřovým

 

Hovězí dušené v sojové “kůži”

 

Dušené vepřové knedlíčky s krevetami

 

Dušené čerstvé krevetové knedlíčky

 

Zatímco u hovÄ›zího jsem chuÅ¥ tak nÄ›jak dopÅ™edu očekával (a trefil se) tak u rolky jsem byl celkem zklamán, jelikož to nemÄ›lo skoro žádnou chuÅ¥ – ani jemnou. Musel jsem využít hnečků na stole a vyrobit si nÄ›jakou ze sóji, čili atd. OvÅ¡em pak pÅ™iÅ¡el na Å™adu zbytek jídel – knedlíčky byly vynikající, obzvláštÄ› krevety a pak – ta buchta, jejich specialita, byla naprosto famózní. Dokonale vyvážená chuÅ¥ sladko kyselé náplnÄ›, kÅ™upavého povrchu a vláčného stÅ™edu udÄ›lala z tohoto jídla jasného vítÄ›ze. Tu chuÅ¥ si budu určitÄ› hodnÄ› dlouho pamatovat.

Najedený jsem byl tak za 40 minut a platil jsem něco přes 100HKD, takže asi 250 Kč. Neskutečný! Odhodlán, že zajdu ještě do jejich druhé pobočky, vyzkoušet, která je lepší. Druhý den se ale něco přihodilo. To něco se jmenuje

 

Ho Hung Kee, Hong Kong

Tady jsem už byl opatrnější. Zjistil jsem si, že už mají také druhou pobočku, nicméně snad ještě fungují na té původní. A že tam jsou také hodinové čekačky. Přišel jsem tedy připraven a to se oplatilo – kolem páté hodiny byla restaurace poloprázdná. Na dveřích se skvělo ocenění

skoro jak od Pohlraicha

Uvnitř to bylo o poznání útulnější než včera v obchoďáku, příjemná obsluha rovnou donesla čaj a když viděla, že je mi trochu zima pod klimatizací (dorazil jsem rovnou z bazénu) tak mi ochotně nabídka veliký stůl uprostřed restaurace. Později jsem byl rád, že jsem si nepřesedl, za půl hodiny byla totiž restaurace totálně narvaná.

Maje celkem hlad, objednal jsem si 3 jídla

Polévku s wonton knedlíčky (nabídku přidat tam ještě nudle jsem odmítl)

 

Sezónní zeleninu s ústřicovou omáčkou

 

A jako hlavní jídlo pak hovězí s nudlemi na sójové omáčce.

 

Celé to pak vypadalo nějak takto

 

První jsem ochutnal polévku. Nejprve jsem si k ní čuchl a nevěřícně vložil první lžíci do úst. A přesně ve chvíli, kdy se první kapky dotkly mého jazyka jsem propadl peklu. Nepopsatelné. Lahodná vůně čerstvých krevet a dokonale vyvážená jemná chuť. A to jsem ještě neochutnal wonton. Nechtěl jsem to uspěchat a tak jsem si vzal trochu zeleniny (standardní) a první kousek masa. Krásně se rozpadalo na jazyku. Ten se ale svíjel v touze ochutnat wonton. Tak jsem to udělal. Co je víc než propadnout peklu? Nevím, ale stalo se to. Dokonalá svěží chuť krevetek mě katapultovala do vesmíru. Křupavé, čerstvé, chutné. Už jsem nedokázal přestat a snědl tu polévku skoro celou. Pak jsem se vrátil ke zbytku jídla na stole. Nudle byly taky dobré, chuť OK, snad jen trochu méně oleje a bylo by to ještě lepší.

Jedl jsem ty skvělé nudle, ale nedokázal jsem přestat myslet na polévku. Jakmile jsem jednou tu polévku ochutnal tak už jsem na ni zkrátka nedokázal přestat myslet. Taková to byla polévka.

Dojedl jsem zbytek jídla, zaplatil cca 160HKD (tedy asi 350 Kč) a vyšel ven s hlavou plnou polévky a wonton knedlíčků.

Ještě teď, dlouhé hodiny po návštěvě té malé restaurace si přesně a do detailu vybavuji její chuť a vůni. Zkušenost, která stála za to.