Madrid

Tweet

Je to pár dní co jsem se vrátil z Madridu a přináším pár postřehů o tomto městě, fotbale a tak vůbec.

Na Španělsku mám rád lecos. Podnebí, náturu, jídlo. Proto jsem se do Madridu docela těšil, byť jsem si říkal, že v 8 lidech to není pravé ořechové, člověk musí dělat hodně kompromisů. Nakonec jsem byl příjemně překvapen.

Let s easyJet probÄ›hl v pohodÄ› a za necelé 3 hodinky z Berlína jsme byli na místÄ›. Metro z letiÅ¡tÄ› stojí 2 eura (!!) nebo si za 11,60 můžete koupit 3 denní „lítačku“ která platí jak na podzemku tak na autobusy. Tyhle nabídky jsou hezký, ale vzhledem k tomu, že turista pÅ™edevším chodí pěšky, to asi nevyužije každý. Navíc jakákoli cesta po mÄ›stÄ› (s vyjímkou letiÅ¡tÄ›) stojí jen 1 euro.

První super pÅ™edstavení je ubytování. Hotel Students Hostel Luis Velez bylo sice trochu obtížnÄ›jší najít (jen malá cedulka na zvoncích), ale o to lepší to bylo uvnitÅ™. KrásnÄ› čisto, pokoje po 4 ale každý svojí postel, žádné rozvrzané palandy, balkón, úklid. Naprostá nádhera. NicménÄ› vábení mÄ›sta bylo silnÄ›jší a chuÅ¥ na víno to jen podpoÅ™ila. ÄŒlovÄ›k je z letu celý vyprahlý a tak není divu, že první den padlo nÄ›co kolem 25 lahví vína. Pohodlná postel se fakt hodila 🙂

Madrid je plný památek. Vůbec jsem to netuÅ¡il. Centrum je doslova pÅ™ecpáno kostely, katedrálami, parky. Pro loviče zajímavých objektů nÄ›co úžasného. Pro nás byla ale nedÄ›le vyhražena pro fotbal. Ligový zápas Real Madrid – Mallorca na domácím stadionu pro 82 tis. lidí. Sice už o nic neÅ¡lo, Real nemÄ›l formu ani motivaci, ale byl to poslední domácí zápas a tak jsme věřili, že alespoň nÄ›kdo pÅ™ijde.

Víte, občas se nachomítnu k zajímavým příležitostem. Z ničeho nic jedu na závody plachetnic jako člen posádky nebo jsem pozván na honosný oběd a fotbalový zápas. Pozvání bylo od jistého Aurelia, který vlastní na Mallorce restauraci společně s jistým Nadalem, který hrál 15 let za Barcelonu a jenž je příbuzný tenisty Nadala. Dost slavných jmen zaručuje nevšední zážitky pro okruh jejich známých. Pro nás to byl neuvěřitelně honosný a vynikající oběd před zápasem. Těžko se to popisuje, obrovský kulatý stůl v restauraci plné rezervací, úslužná obsluha, dokonalé jídlo a víno. Kulinářský zážitek.

Fotbal byl o poznání horší.

Aurelio na něj přiletěl tedy z Mallorky, stejně tak jako hostující tým a tak jsme jí fandili. Porazila Real 3:1. Góly parádní, technika perfektní (fakt nechápu jak si ten míč dokázali tak přesně přihrávat), ale jinak nuda, šeď. 45 tisíc diváků prakticky mlčelo až do 80 minuty kdy se zvedla vlna nevole proti Realu, jehož hráči po hřišti běhali jak při tréningu, snaha nula. Nelze se jim divit, ale pak se nemohli divit ani oni, místo potlesku se na hřiště snesla jen hromada vlaštovek a pískot. Ale i tak to stálo za to, stadion byl prostě super.

Pondělí bylo vyhraženo na návštěvu města Toledo.

Kdo neuvidí neuvěří. Překrásné, ale překrásné středověké měso vystavěné na kopci a obklopené řekou kolem dokola. Jeli jsme tam vlakem. Necelých 90 km za 25 (!!!) minut. Jezdí se asi 10x denně, Toledo je veliká turistická atrakce a zcela právem, jelikož je se na co koukat.

A máme tu úterý. Den odjezdu domů. Na plánu je návštěva galerie Prado. Vstupné je 8 euro což se mi zdá dost málo, ale přesto není ani veliká fronta. Piccassa se bohužel nedočkáme, ale je tu Goya se svým bájným Coloseem

a svými přízraky

nicméně nechybí ani Rembrand a další významní malíři. Myslím, že to stojí za návštěvu i když se o malbu nezajímáte. Kromě kvality obrazů je zajímavý totiž také jejich obsah, obraz tehdejší doby.

Veškeré zážitky za sebe málem vyklepeme cestou domů, jelikož jsme se vraceli v úterý za bouřky a deště. Nepamatuji se, kdy jsem zažil takové turbulence. Ani ne tak do extrémní intenzity jako spíš do délky jejich trvání. Pěkná tečka za podařeným výletem!

PS. Pokud navÅ¡tívíte nÄ›kdy Madrid tak určitÄ› navÅ¡tivte „Å¡unkárny“ – takové nÄ›jaké Å™eznictví kde si můžete sednout k pultu a dát si decku pivka za euro a k tomu dostanete zdarma jídlo. VýbornÄ› a levnÄ› se najíte s výhledem na jejich úžasný proslavený „jamon“.