Novoroční projev prezidenta NaCestach

Tweet

Máme tady – již tradiční – novoroční projev na www.nacestach.blog

PrávÄ› jsem se rozhodl, že odhalím nÄ›kolik svojich myÅ¡lenek pÅ™i balancování nad minulým rokem. Sednu si k notebooku, naliji si čistého (červeného z Dominikánské Republiky) vína a … vzbudí se Viktorka. Tak je to totiž vždycky. Takže klikám na „Uložit koncept“ a jdu jí zkusit jeÅ¡tÄ› uspat.

Hotovo 🙂

Viktorie. To nejkrásnÄ›jší co mÄ› v roce 2009 potkalo. Stalo se tak 27. 8. 2009 a od tohoto dne je můj život jiný. Velmi jiný. Nejde jen o zmÄ›nu kolem mÄ›, ale také uvnitÅ™. Najednou cítím, že jsem tímto svÄ›tem neproplul aniž bych tu po sobÄ› zanechal nÄ›jaké hmatatelné stopy. A je to uklidňující pocit. NÄ›kdy ale také cítím velký dluh vůči tomu malému tvorečkovi, mám pocit úzkosti, že se jí tÅ™eba málo vÄ›nuji protože jsem mÄ›l prostÄ› moc práce a jí je celkem jedno když spím kousek vedle, ona by mÄ› chtÄ›la vídat hlavnÄ› ve dne, což Å¡lo dost těžko. I proto jsem si moc užil volno na konci roku, človÄ›k se až diví co má doma 🙂

S výše uvedeným souvisí moje práce. V minulém roce jsem se prakticky úplnÄ› pÅ™estal vÄ›novat ComTELu, to padlo na bedra Milana. VeÅ¡kerý můj čas pohltil RCKING – internetový eshop s RC modely. SamozÅ™ejmÄ› nás dost postihla krize, modely jsou koníček, nikoli zbytná vÄ›c. PÅ™esto se podaÅ™ilo zachovat mírnÄ› růstový trend a to hlavnÄ› díky expanzi na evropský trh. UdÄ›lal jsem spoustu chyb a naučil se spoustu nových vÄ›cí. Za pár dní letím do Číny podepsat kontrakt na výhradního dovozce jedné významné značky a na rok 2010 mám veliké plány. Tady mohu s klidným svÄ›domím prohlásit, že tohle se mi prostÄ› povedlo.

Rok 2009 byl pro mě taky rokem kola. Doslova jsem se na něm stal závislý. Najezdil jsem tisíce kilometrů, udělal si nový osobák (156 km za den), naučil jsem se (abych šetřil podvečerní čas pro rodinu) jezdit za tmy a v zimě. Odměnou se mi dostalo výrazné zvýšení kondice a snížení váhy (o více jak 20 kg). Díky kolečko.

Objevil jsem v sobÄ› silnou touhu po přírodÄ›. Miluju běžky v zimÄ›, vyrazím velmi brzy ráno na místo kde jeÅ¡tÄ› nikdo nebyl a nÄ›kam běžkuji. NÄ›kdy se mi chce brečet Å¡tÄ›stím, když vidím tu krásu kolem. To samé cítím na kole a dokonce jsem zjistil, že mÄ› baví chodit i na pěší tůry – ze stejného důvodu – což mÄ› nikdy nÄ›jak nebralo.

Musím se zastavit i u osobního života. Během roku jsem několikrát dostal důkaz přátelství od lidí od kterých bych to nečekal, naopak, občas jsem se v někom trochu zklamal. Bohužel stejný jsem byl i já a pár lidem jsem asi hodně ublížil, ani ne tak nevědomky jako spíš z neskutečné lehkovážnosti, kdy mi nedocházejí následky mojich činů, nebo ze sobeckých důvodů. Dnes je mi to líto, ale věci nejdou prostě vzít zpět.

Nevím čím to je, ale jak jsem starší a starší tak si hrozně vážím nákolnosti lidí okolo, jsem rád když mi dá někdo najevo že mě rád vidí nebo mě něčím mile překvapí. Je to prostě milé, velmi milé.

Snažil jsem se to celé napsat stručnÄ›, byÅ¥ nÄ›která témata bych rád rozvedl – udÄ›lám to nÄ›kdy příštÄ› v samostatném článku.

Na závěr bych chtěl všem, tedy i Tobě, milý čtenáři, nebo Tobě, milá čtenářko, poděkovat, za každou chvilku strávenou s tímto blogem, za každou chvilku strávenou se mnou, za každý úsměv mně věnovaný, za každé odpuštění mého hloupého chování k Tobě nebo k někomu jinému. Vážím si toho, i když to tak někdy nemusí vypadat. Svět by mohl být docela hezké místo a nemusíme kvůli tomu ani nikoho přibíjet za kříž. Děkuji přátelé a přeji skvělý nový rok 2010!

Mário