LetištÄ› Moskva

Tweet

Už jsem byl na různých letištích. Hypermoderních v Hong Kongu či Singapuru ale i těch pralesních "vysekejme kousek džungle" jako třeba v Indonésii na Tiomanu. Člověk už dopředu předpokládá, co ho kde čeká. Moskva mě ale překvapila. NEMILE.

Aeroflot nás vykopl na zmrzlou letištní plochu, kde se půlka osazenstva letadla rozsekala, než nastoupila do autobusu. Autobus nás vyčutl u nějakých neoznačených dveří, které nás propustily k škaredému schodišti jenž vedlo kamsi na staveniště. Tam se celá fronta zastavila. Po chvíli mi došlo, že se rentgenují batohy. Proč proboha? Šli jsme všichni na tranzit! Situace se horšila. Další 2 letadla za námi, takže už tak 400 lidí natěsnáno v malé chodbě. Jel jen 1 (JEDEN) scanner. Do odletu půl hodiny. Jenže problém jsem neměl jen já. Odlétalo asi 5 spojů během půl hodiny, takže co 5 minut přiběhla ženská a začla vyřvávat let a všichni z něj předbíhali onu frontu. Můj let nikdo nehlásil, tak jsem tam zůstal trčet skoro hodinu. Naprosto neuvěřitelný. Když jsem byl asi 3 lidi od scanneru tak v rozhlase běželo moje jméno, že jestli se okamžitě nedostavim k letu tak budu vyloučen z přepravy. Nikdo mě předtím nevyvolával! Vztekle jsem předběhl ty 3 lidi, proběhl rámem a vyřítil se ze dveří do haly. Gate 1-20 vlevo. Gate 21-40 vpravo. Informační tabule o odletech NIKDE! Po výstupu z tranzitu! Jak mám vědět kam jít? Riskl jsem to vlevo a asi po 2 minutách našel informační tabule. Můj gate byl 20. Poslední. 4 minuty do odletu. Utíkal jsem jak o život, ty vstupní brány nebylo ani vidět jak byly obloženy stánky s kravinama. Aby se rusové z těch nákupů nezbláznili. Přibíhám k 20, dávám jí boarding pas. Ženská se zděsí. Začne někam volat a pak se na mě podívá "Your plane is gone". Následující půl vteřiny bylo hrobové ticho. Pak jsem začal řvát. To snad nemyslí vážně? Kvůli jejich debilitě mě zaseknou na tranzitu a pak mi uletí letadlo? "I am sorry," odpověděla naprosto klidně, jako by mi právě sdělovala, že už mají jen makové a né solené housky. Řvaní pokračovalo. Neexistuje abych v tom letadle nebyl, mě je jedno jak to zařídí ale ať s sebou hodí a zařídí to. Další telefonát. Nějaké vysílačky. Někdo opravdu naštvaně řve z jakéhosi interkomu. Přibíhá týpek, chytá mě za bundu a vleče ke dveřím, odemyká je a šoupnul mě do tunelu. "You are lucky guy," volá na mě. Tryskem pádím k letadlu, kde se právě otevírají uzavřené dveře. Nemohu tomu věřit. Opravdu je to tak. BORDEL JAK V RUSKU!