Klidný začátek roku? Kdepak..

Tweet

Tak jsem si nedávno říkal, že zvláště březen – květen jsou pro mě jediné klidné měsíce v roce. Jak jsem se mýlil..

Jakmile je teplo tak se lidi nevědí co roupama a chodí ven s těma krabičkma s anténama co ovládají ty jiné věcičky, které buď létají ve vzduchu, nebo jezdí po zemi či vodě. Většinou to rozbijí a tak má RCKING co na práci. Pak se blíží svátky, to se zase kupují ty jiné krabičky pomocí jichž se lidé scházejí a rozcházejí a samozřejmě i další technické hrátky pro mužskou část populace. Leden býval vždy časem odpočinku, teď už ne, nejeden nový modelář uklidí stromek prostě tak, že ho omylem poseká vrtulí od vrtulníku a pak potřebuje nové. Takže leden je pro nás opravdu moc náročný. Tak jsem si říkal, že snad ten únor až květen budou časem zaslouženého odpočinku.

Ale pak jsem jednou poslechl kluky. Pořád mi opakovali, že už se prostě do těchto prostor nevejdeme. Nechtěl jsem to slyšet, žádné nové prostory, žádný nový nájem, žádný nový zaměstnanec. Ale už to nešlo. Tak jsem našel nové. Ve stejné budově, jen ve sklepě. 3x větší. Plus jsem si vyprosil i kancelář pro sebe. Přijdu o svoji nádhernou, s luxusním proskelným výklenkem a výhledem na náměstí. Místo toho budu sedět zalezlý někde ve sklepě. Jo jasně, mohl bych si ji nechat, ale z praktického hlediska je velmi pohodlné když to máte do skladu pár kroků, chodím tam denně mnohokrát. Takže prostě není na výběr. Dead line pro přestěhování je 1. 4. 2010, takže měsíc. Ten samý měsíc, co stěhujeme T-Mobile z pěší zóny do ComTELu. Nové podmínky spořivšího TM už nám neumožňují držet další obchod. Takže docela dost práce na třicet dní.

Pak tu máme duben. První polovinu strávím na Maltě kam jedu studovat angličtinu do nějaké anglické školy. Na stará kolena, 6 hodin denně tohoto jazyka. Sice nevím co od toho čekat, ale už dávno jsem si zvykl se nebát takových věcí a prostě je přijímat tak, jak přijdou. Tu řeč zoufale potřebuju a samo se mi to do hlavy nenalije. Navíc je tu možnost poznat tento krásný ostrov, kde jsem ještě nikde nebyl.

Po výuce následuje týden v práci a pak let směr Peking. Modelářský veletrh který se protáhne, protože s sebou beru Milánka který potřebuje dovolenou jak sůl. Alespoň si to myslím, při pohledu na jeho neuvěřitelné pracovní nasazení po mnoho a mnoho let. Tak ho chci vzít do Asie a ukázat mu ten “jiný svět”. A taky si to můžeme dát jako dárek k 10. letům společného podnikání. Jsem rád, že jsme to spolu tak dlouho vydrželi.

Takže sečteno a podtrženo – klidné to nebude, ale dobrodružné a pestré rozhodně ano. A o to předci v životě jde, ne?