Co se vám všechno může stát v ÄŒínÄ›

Ráno po probuzení se jdu zkulturnit (což je tady de-facto povinnost). Voda do lavoru, pro mě nepochopitelné trvání na omytí obličeje speciálním ručníkem (nestačí se omýt rukama) a pak se jde na snídani. Těsně před tím, než zažiju tu scénku s hadem si říkám, co zvláštního mě tady už potkalo.

Tak nejdřív začnu tou snídaní. Ta je celkem klasická. Tři nebo čtyři misky s jídlem (zelenina, kuře, tofu..) a fotřík sobě a mě nalévá kořalku (white wine, asi 45%). Když si řeknu o rýži, kterou si úplně všichni – kromě nás dvou – nandali, tak je překvapím. Prý mi ji nedali proto, že když piju víno tak nepotřebuji rýži. To mi taky uniká. No nicméně během snídaně si to přišustí chlápek s mega hadem. Že prý přijede ještě s kámošema na oběd a chce ho připravit. Tak jsem svědkem toho, jak mu uříznou hlavu a než se naděju tak mám před sebou krev z jeho těla. Prý je to hrozně dobrý pro moje tělo. No, nejsem si úplně jistý jestli jsem schopen 15 minut po probuzení pít hadí krev, ale zkusit se má všechno.. Tak na zdraví.. … ředí to s kořalkou a chutná to docela dobře…

Mimochodem, chlapík mě pozval na oběd, což jsem měl docela radost, protože hada jsem ještě nikdy nejedl. Bohužel jsem oběd nestihl, ale byl takové dobroty, že mi nechal kus stranou a dostal jsem ho k večeři. Je to podobné rybě, má to kosti (!) a je to opravdu vynikající.

P5310676

P5310677

Jedu mini autobusem. Takovým tím místním, maloměstským (tahle vesnice má asi jenom 100 tisíc lidí a tak tady nemají ani zastávky a nastoupit a vystoupit můžete prostě kdekoli). O dvě sedačky před vámi se náhle paní nakloní dopředu a začne zvracet. Normálně to háže na zem autobusu a ostatní se tváří jako že se nic neděje. Jakmile dokončí svou “práci” tak prostě zvedne hlavu vzhůru, z pusy jí stále visí sliny, otočí se k okénku a život plyne dál. Ještě že už musím vystoupit..

Záchody tady mají většinou turecké (to neplatí v hotelech). Mě to nevadí, protože mi to přijde víc hygienické než si sedat na prkénko. Tedy pokud funguje splachování. Což většinou nikde nefunguje. Veřejné záchodky jsou v Číně prostě něco těžko popsatelného. Lidé někdy ani v panelákách nemají záchody a tak to dělají do kyblíku, který potom nosí vylít do toho veřejného domečku. V něm je hromada takových kójí, které (když máte štěstí) jsou odděleny. Když štěstí nemáte, tak je to prostě jen žlábek. Jeden vedle druhého si dřepne a zatlačí.. Včera mě to přepadlo a musel jsem. Kdesi v horách, nedaleko buddhistického templu. Žlábek. A kolem hrozně much. Fakt nechutný. Ale jsou v podstatě 2 možnosti. Buď to trenek a nosit to celý den, nebo dát přednost žlábku. Co jsem si vybral je jasné.. Ale jen tak nezapomenu..

P5300461

Když jdete k někomu na oběd nebo večeři tak jste opravdu významný host, což zásadně ovlivní podávané menu. Většinou se jedná o to nejlepší čím se může daná rodina pochlubit. Tak si to představte, sedíte u stolu s hromadou místních a před vámi je neuvěřitelná hromada dobrot. Než se však stihnete pohostit krásným masíčkem tak obvykle ten nejvýznamnější člověk v místnosti vezme za své vás pořádně pohostit a už vám to tam sází… slepičí hlavy, pařáty, vařenou krev, kůži z prasete atd… Zkrátka to, čeho bych se normálně nedotkl. Tady to statečně jim nebo se nenápadně snažím schovat pod rýži (když mi ji tedy dají, protože většinou dostanu okamžitě decáka nebo dva té nejlepší kořalky co se doma najde). Takže co se týče omílaných pařátů – prostě vařená kůže, není to špatné, ale nějak to nemusím (protože nemám rád kůži), zrovna tak nedokážu jíst ty kohoutí a slepičí hlavy neb nevím jak (ale hřebínek je fakt pochoutka). No, ještě jsem se úplně nepočínštil..

P5310696 P5310697

Na vesnici jste pořád ve focusu. Musím tedy říct, že v Indii to asi bylo výraznÄ›jší než tady, ovÅ¡em i tak to stačí. Včera jsme se Å¡li podívat na stÅ™ední Å¡kolu. No peklo. Jakmile jsem se objevil ve tÅ™etím patÅ™e (kam jsme Å¡li navÅ¡tívit známého) a byl jsem zahlédnut pÅ™es okno tak výuka musela prakticky skončit protože se ze vÅ¡ech tříd vyhrnulo snad tisíc lidí a já se jen modlil, aby ten balkón nespadl. Pokud kdokoli (na vÄ›ku absolutnÄ› nezáleží) umí alespoň trochu anglicky (což je vÄ›tÅ¡inou HELLOU) tak to okamžitÄ› začne pokÅ™ikovat, aÅ¥ už jste kdekoli. Ty lidi mi pÅ™ipadají jak dÄ›ti, prostÄ› takový srdečný. Zvou vás na jídlo, v nÄ›kterých restauracích po vás nikdo nechce peníze, lidé vás zvou domu aÅ¥ si s nimi jdete zahrát mahjong nebo karty… KromÄ› policie tedy, která mÄ› vyhrožuje 500 RMB pokutou, jestli se nepÅ™ijdu zaregistrovat na místní policejní stanici 🙂

This entry was posted in Čína 06/2010 - svatba atd.. Bookmark the permalink.

One Response to Co se vám všechno může stát v ÄŒínÄ›

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.