Norsko na kole, díl 3

Tweet

Pozdní probuzení na úpatí fjordy naznačilo, že dnes už toho moc nestihneme a tak se i stalo.

Ráno po krásném večeru na kouzelném místÄ› dopíjíme zbytek naÅ¡ich alkoholových zásob a pomalu se chystáme na cestu. Než se vyÅ¡krábeme na silnici tak potkáváme ty dvÄ› Å¡výcarky z vlaku jak hledají místo na spaní. Jak je ten svÄ›t malý 🙂 Byly bez kol, protože půjčovné bylo prý příšernÄ› drahé.. Tak jim doporučuji “náš” plácek, i když už bez dříví, a pomalu mizíme zpÄ›t do mÄ›sta, zjiÅ¡Å¥ujíc, že tunel se dá objet.

Jdeme si nabít mobil a dát nějakou snídani na benzínku, k tomu pivko. Jedno, druhý.. nakonec asi šest, den krásně plyne a část z něj strávíme povídáním s nějakým českým autobusem, který už několik měsíců brázdí tuto zemi. Je nadšený z přírody, lidí, ohleduplnosti na silnicích (raději půl roku v Norsku než měsíc v Itálii..).

Pozdní odpoledne velí k odjezdu, ovšem volba padá na nějakou hromadnou dopravu. Vlak tu nejezdí a tak bereme autobus do Bergen. Jenže nemáme u sebe dostatek hotovosti (vlastně jsme tam totiž žádnou nepotřebovali, v Norsku se dá úplně ale úplně – kromě autobusu – platit kartou za sebe menší položku) a tak nám to stačí jen na lístek do Vossu. Tam okamžitě navštěvuji výherní bankomat a přesedáme na vlak směr Bergen. Cesta uteče příjemně ve společnosti skupiny starších dam z Thajska, které na vlastní pěst cestují po Evropě.

Bergen je nejdeštivější místo v Evropě. Vypadá to však, že opět máme štěstí a ani kapka. Projíždíme si městečko, je pátek, konají se různé fetivaly a lidé se baví. Je příjemně a nám se tu líbí, ale únava nás žene do postele. Našli jsme si flek na takovém skalnatém výstupku v rohu hradní zahrady. Hezký výhled a nikde nikdo. Unaveni uléháme ke spánku … který je ve dvě hodiny přerušen prvními kapkami deště. Zmateně stavíme stan a do rána jsme sice v suchu, ale do pohodlnosti to mělo daleko. Mám speciální cyklo stan jehož předností je váha 1 kg, nevýhodou pak tvar rakve a tak tak pro dvojici. Ale v tu noc nám moc posloužil!

Ráno pořád prší. A začíná být zima. Neochotně jedeme do města, tam si vaříme snídani na námku (gulášovku s nalámaným pita chlebem) a pak vyrážíme z města. Prší. Moc dobře se nejede, ale zdá se mi to lepší než tvrdnout na místě. Asi po 25 km nás přepadá fakt silný liják, který se snažíme přečkat v autobusové zastávce, ale po hodině a něco usuzujeme, že je to zbytečné a v dešti se vydáváme zpět do města. Dorazíme komplet durch s pocitem, že dnes to venku nepůjde. V úvahu připadá přespat na nádraží (suché oblečení ještě máme) nebo hotel. V infocentru je volná zásuvka tak nabíjím mobil, jdu na net a hledám. Najdu YMCA který je kousek od infocentra. Moc hezké a útulné místo, postel za 600 Kč, ale plno. No, hledat v sobotu v 7h ubytování na jednu noc není moc dobrý nápad v žádném velikém městě. Dávají mi naději, že tam mají nějakou propadlou rezervaci a ať to zkusím ještě za hodinu. Tu trávím průzkumem v jiném doporučeném hotelu, ale čtyři tácy za noc fakt nedáme. Nakonec se na nás usměje štěstí a rezervace opravdu propadla a tak celí šťastní bereme dvě postele v šestilůžkáči, kde jsme nakonec jen čtyři.

V Bergenu jsme taky viděli nádherný trh kde místní prezentovali svoje lokální výrobky. Sýry, lososy, bůčky, vepřové, hovězí, kozí a co já vím co ještě. Hezké na tom bylo, že všude byla štědrá ochutnávka zdarma. Tak krásný a lahodný brunch jsem už hodně dlouho neměl. Mám tyhle lokální potraviny fakt rád a nakonec zakupuji luxusního lososa a kozí sýr jehož chuť je prostě nepopsatelná.

Ráno vstáváme brzy a šustíme na vlak, kupujeme jízdenku a valíme směr Oslo, kde plynule přesedáme na kolo a valíme si to šedesát kiláčků na letiště. Cesta už tak rychle neutíká, protože na nás malinko padla únava a navíc když člověk ví, že už ho čeká jen let domů tak jsou endorfiny ty tam.

Na letišti nás čeká milé překvapení, krabice na kola nám nikdo nesebral a ani na jiném místě schovaná fólie nepřišla k úhoně. Poslední plyn z bomby ohřál naši večeři a pak se pohodlně natahujeme na koženém gauči v nějaké letištní restauraci abychom v klidu strávili poslední noc, kterážto končí odletem domů.

Norsko je opravdu moc pěkné, jen bohužel hrozně moc drahé. Hrozně. Malá houska 20 Kč, nějaký salám 70 Kč (za malou snídani v krámě běžně přes 300), pivo v krámě kolem 60 – 80 Kč, v hospodě 300 (jednou jsme neodolali a dali si Guiness), voda kolem 30 Kč, doprava je taky za ranec (Oslo Bergen jsme sice pořídili za 600 Kč za osobu plus asi 400 Kč za kolo ale zpátky to stálo jednou tolik protože jsme neměli rezervaci dopředu). Prostě ideální je vzít si vlastní potraviny, vařit a spoléhat se na své nohy. Krásný cyklo výlet musí být jet vlakem z Osla do Geilo a pak pokračovat směr Bergen.

Celkově jsme najeli něco přes 300 km, v naprosto pohodovém tempu a naše vzpomínky jsou jen krásné. Nevím sice, proč mi tato země celý život unikala, ale jsme rád, že jsem ji nakonec dostihl, její kouzlo si mě podmanilo. Určitě se tam vrátím, ať už jen s báglem na zádech, nebo zase na kole.

Cestování zdar!

Fotky najdete tady

http://www.facebook.com/album.php?aid=2053794&id=1112745959&l=000637559a