Shrnutí thajského dobrodružství

Jsem zpátky doma a jelikož je celkem brzy ráno a já nemám co dělat (ach ty posuny) tak mám příležitost na shrnutí našeho výletu do Thajska na kolech.

Jelikož hlavním cílem celé výpravy bylo připravit Radka na Absa Cape Epic a najezdit tak co největší objem kilometrů, tak mohu konstatovat, že z tohoto úhlu pohledu jsme uspěli více než dobře Veselý obličej Celkový počet najetých km dokumentuje tento tachometr

image

Jezdili jsme 12 dní čistého času, což znamená, že denní průměr byl někde kolem 170 km. Můj – a vlastně náš – osobní rekord byl stanoven (pro mě v tuto chvíli neuvěřitelných) 250 km.

image

I další číslo je fascinující – náš průměr na této vzdálenosti byl kolem 27 km / hod (a to nám půl cesty foukalo proti). Občas jsme dělali i 30, což je opravdu dost pokud vezmete v úvahu, že naše kola byla ověšena bagáží.

Ať už to zní namyšleně musím konstatovat, že jsem na sebe pyšný, něco takového se mi zdálo dřív totálně nemožné. K dosažení takovýchto výsledků nám pomohlo několik věcí jako naprosto vynikající terén (perfektní silnice, rovný nebo mírně zvlněný profil trati), dobré počasí a především v prvních dnech neúnavný tahoun Tony a posléze sám hlavní aktér, zarputilý a motivovaný had.

No, navíc jsem taky zjistil, jak být první na světě mezi uživateli systému Endomondo (něco přes 9000 soutěžících).

image

Prostě jen stačí od rána do večera dělat nějaký sport, snadný.

Takže paráda!! Veselý obličej

Každopádně to byla super dovolená, občas jsem snil jaké by to bylo sednout na kolo a jet, jet, jet a pořád jen jet, nikde nestavit. Tak jsem si to teď vyzkoušel. Je fakt, že člověk zas nemá čas se někde pořád poflakovat a prozkoumávat okolí, což mi v Thajsku nevadilo, tam jsem byl několikrát, ale kdybych jel do úplně nové země tak bych dal přednost menšímu počtu km za den a více času bych věnoval okolí. Nicméně i to jsme si celkem užili, hlavně samozřejmě po dojezdech.

Thajsko je moc milá země. Lidé jsou příjemní, ochotní, někdy neuvěřitelně (jako když vám nechají celý svůj dům), jídlo je prostě vynikající (chybíš mi Tom Yum!), levné a dostupné na každém rohu. To se týče i pití a možnosti ubytování. Je to pohodička, prostě ať jste kde jste, stále máte zázemí poskytované s úsměvem a moc vás to nestojí.

Samozřejmě jsou oblasti, kde už je toho turismu moc a poměry se mění, Bangkok, Phuket atd. nicméně jinde je to ještě pořád staré dobré Thajsko (hlavně ve vnitrozemí kam nejezdí turisti). A mají moře! Spousty moře! A sluníčko! Ach, to teplíčko!

Byl jsem překvapen, jak krásně tam je v únoru! Každý den přes 30, ale né tím sžíravým způsobem, byla relativně malá vlhkost vzduchu, nebe čisté, mírně pofukovalo – ideální. Až na to, že ve vodě se člověk neochladil Veselý obličej

Tak pokud budete někdy přemýšlet kam zmizet z našich (občas ukrutných) zim, Thajsko by nemělo chybět ve výčtu možností.

Ještě se musím zastavit u Emirates. Myslím, že přinesly opravdu velikou kulturu cestování do ČR. Ostatní společnosti co létají z Prahy opravdu jen těžko snesou srovnání s Emirates či Cathay. Snad jen Korean Air by se s přihmouřením očí dala do této skupiny zařadit.

Létání s Emirates je fantazie. Velmi přehlený systém na webu, snadná koupě letenek, možnost volby sedačky, jídla atd. pohodlně z domova. Letušky a letušáci jsou extrémně milí, ale tak přirozeně, né “americký úsměv” takže vám opravdu není blbé říct si po 4. za sebou o víno. Na palubě je fantastický servis, jednak naprosto vynikající jídlo (drží mnoho ocenění) a druhak opravdu široký výběr pití, nealko i alko (tvrdý alkohol, mnoho druhů červeného i bílého vína atd.) Ona je sice pravda, že mnohem lépe se cestuje za střízliva, ale někdy je příjemné dát si dvě, tři vína při čtení. Mimochodem, jsem zvědav, jak dlouho jim vydrží tento servis na lince do Prahy, jak jsem byl svědkem při obou letech tak češi dávají barovým zásobám co proto Veselý obličej

Také na letišti v Dubaii mají Emirates takovou moc příjemnou vychytávku – v terminálu 3 je bufet, tak se můžete jít zadarmo najíst pokud jste v tranzitu. A nikdo nekontroluje, jak dlouho máte mezi lety.

A na úplný konec musím vypíchnout, že z Bangkoku do Dubaje jsem letěl tím největším letadlem které v současné době křižuje nebe mezi kontinenty – Airbus A380. Splnil se tak jeden z mých snů.

Přátelé – no MASO! Nejlepší slovo mě napadá v angličtině – HUGE. Opravdu mega moc veliký.

image

Konfigurace v economy byla 3 – 4 – 3 sedačky. Každá sedačka je vybavena širokoúhlou obrazovkou a vlastním počítačem. Je to největší obrazovka, co jsem kdy viděl. Navíc je zde výrazně rychlejší procesor(-y) než v jiných letadlech, protože reakce na dotyk (nebo při použití trackbalu na ovládání) byla prostě okamžité, dokonalé multimediální centrum se stovkami filmů, desetitisíci písničkami, desítkami her (s možností hrát proti jiné sedačce), emaily, telefonováním (mimochodem, na většině letů Emirates můžete za letu používat svůj vlastní mobil) atd. To je velmi příjemná záležitost, která umí ukousnout z času podstatnou část. Co jsem však ocenil ještě více bylo pohodlí a velikost sedaček! Prostě perfektní, i když jsem si normálně sedl tak jsem měl ještě hafo místa před koleny a sedačka šla opravdu dost sklopit, takže spaní bylo pohodlné.

No musim říct, že když jsem v Dubaii přesedl na nějakou 737 nebo co to bylo tak jsem si připadal jak v minulém století Veselý obličej

Zkrátka Emirates přináší do létání z ČR nový, čerstvý vítr. A myslím, že mluvím za nás za všechny když řeknu, že nemusí pršet ale stačí, když kape.

Mimochodem, letenka do Thajska stála 15 tisíc, což je cca o 1 – 2 tis více než se dá pořídit s Aeroflotem, ale tÄ›ch penÄ›z navíc človÄ›k opravdu nebude litovat.

Já nelitoval. Byly to krásné dva týdny.

Fotečky z našeho putování po Thajsku na kole najdete na tomto linku

http://www.facebook.com/album.php?aid=2073702&id=1112745959&l=1d00ef8473

This entry was posted in Thajsko na kole 2011. Bookmark the permalink.

One Response to Shrnutí thajského dobrodružství

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.