Pravidla lži

Tweet

Tak jsem poprvé zavítal do naÅ¡eho „nového“ (no jo, už je to pár mÄ›síců, já vím) Rumburského kina (Kulturní Dům) které si nÄ›kolik let místní vymodlovali a nakonec do nÄ›j stejnÄ› nechodí 🙂 Ale to by byl jiný příbÄ›h, já chci napsat pár vÄ›t o českém fimu Pravidla lži, který režíroval vÄ›tÅ¡inÄ› lidí neznámý Robert Sedláček.

Pravidla se nedrží zabÄ›hnutých pravidel v českém filmovém prostÅ™edí. Není to žádný uhlazený film na který jsme za poslední (mimochodem, velmi plodné – a to je dobÅ™e) období u naÅ¡ich filmů zvyklí. Divák je vtažen do psychologického dramatu odehrávajícího se uprostÅ™ed komunity bývalých feťáků, kteří se snaží nÄ›co ve svém životÄ› zmÄ›nit – pokud možno definitivnÄ›.

Film má 2 hlavní linie – kriminální zápletku a popis života v uzavÅ™ené skupinÄ›. NeÅ™ekl bych, že je to vždy dokonale sladÄ›no, ale každopádnÄ› to dovolilo vyřádÄ›ní se na obrazovém zpracování. A to je místy opravdu úchvatné, zejména černobílé flashbacky stojí za to, úchvatná podívaná pÅ™i které človÄ›ka nejednou zamrazí. Dále stojí za povÅ¡imnutí syrové dialogy, které vÄ›tÅ¡inou sice nepÅ™inášejí nic nového, jsou to běžné Å™eči které by jste si asi u piva taky občas Å™ekli, ale tady vyznÄ›jí jinak, človÄ›k se musí občas zamyslet a to i díky skvÄ›lým hereckým výkonům (Jiří Langmajer, Klára Issová, Jan BudaÅ™, Jaromír Dulava, David Novotný, Igor Chmela, Petra Jungmanová, Martin Stránský, David Å vehlík, Jana JanÄ›ková ml., Jaroslav Plesl, Zuzana Fialová). Rovněž hudební podání je originální, byÅ¥ osobnÄ› bych jej nÄ›kdy ukončil o trochu dříve, aby to dodalo probíhající scénÄ› vÄ›tší dramatičnost.

Filmu bych vytkl snad jen několik hluchých míst které měly zůstat ve střižně, nemuselo by to pak trvat dvě hodiny a zážitek z filmu by byl asi ještě lepší.

Přesto dávám 8/10 a doporučuji.