CAMBODIA

Tweet

JE TO TADY!
Timto zvolanim tedy nechci ani tak demonstrovat nase prekroceni hranic jako spis to, ze Simonka chytla prujem. Uz jsem si rikal, ze se ji to nejak dlouho vyhejba.

Takze noc byla pro nic strasna, moc toho chuderka nenaspala a rano ji bylo dost zle. Ja ji rikal, ze dela chybu kdyz si kazdej vecer neda panaka JAMESONA kteryho jsme si za koupili v letadle 🙂 Po chvilce licitovani jestli teda radeji neodlozime pokracovani cesty o jeden den se rozhodla ze pojede a ja vymyslel, ze jen prekrocime hranice a zustaneme do doby nez ji bude lip na plazich v SIHANOUKVILLE coz je prakticky jedine rekreacni (myslim u more) stredicko v KMB. Jenze clovek mini a osud meni… jak je znamo.
Musim predeslat jednu vec – zjistil jsem, ze z pristavu KRONG KOH KONG (coz je uz v KMB, hranici s HAT LEK) jede jen 1 (ANO JEDNA) lod denne prave do SIHANOUKVILLE a to v 8h rano. Pak uz nic. Nechtel jsem samozrejme zustat trcet celej den nekde na prechodu a proto jsem chtel vyrazit uz v 6h rano prvnim busem na hranice. Ten mel jet 1h a 45min, pak „pry“ bezproblemovy prechod hranici (vizum ), nasledne transport na motorce (mistni vas radi za par minci svezou) cca 8 km do pristavu. Doufal jsem, ze se to da stihnout a nadeji mi dal i jeden typek kterej mi rekl, ze lod ma pravidelne tak 30 min zpozdeni. Proto jsem chtel rano kazdopadne odjet. A jak se veci mely?
Kazdemu je snad jasne, ze se neodjelo v 6h ale asi o 10 min pozdeji. Navic jsem si to musel prakticky vynutit. Jelo nas 5, 3 do KMB a 2 nejaci mistnaci. Ty se navic ukazali byt zdrojem dalsiho zdrzeni, protoze jsme minuli nejakou odbocku a oni zacli rvat neco na ridice (asi to ze chteji vystoupit) a tak to ridic zaslapl. Myslite si, ze vystoupili a ten KOUSEK (30 metru) dosli?????? KDEPAK!!!! Nutili toho ubozaka COUVAT v docela drsnym provozu, takze dalsich nekolik minut v cudu!
No, na hranice jsme dorazili neco pred 8h. Ono ani moc neslo poznat kde to Thajsko konci, vsude totiz milion lidi nosicich a prodavajicich cokoliv. Jeste ze se nas ujal nejaky mistni a dovedl nas k budce, kde nas usmevavi thajsti celnici v klidu nechali projit do zony nikoho. Ted to teprve melo zacit…
Ujima se nas dalsi typek (dost spinavej, tipuju na Kambodzana) a pry jestli mame viza. Rikam ze ne a ze dost pospicham abych stihl lod. Zacina boj o cas a o nervy. Kambodzani maji presne zmaknutou strategii jak cizince co nejvice tyrat a dostat je presne tam, kam potrebujou (do ubytovny kde dostanou provizi, do autobusu kde dostanou provizi…. kamkoliv, jen kdyz jim to neco hodi – je jim jedno, ze clovek prijde o celej den, hlavne kdyz ziskaji alepspon ,50). Chlapik me vede do nejaky polorozboreny boudy uvnitr ktery je stul a lavice z prken. Uplne vidim jak tady mucej neposlusny turisty. Uvnitr jsou 2 chlapci a 1 zenska. Ta mi podava vizove formulare a dozaduje se fotografii. Jeste ze je mam sebou, tady bych nepochodil s jejich ziskanim. Vyplnuju formular a babizna prohodi VAN TAUSND BAT PER PERSON. Rikam ji, ze nemam baty (natoz 2 tisice) ale jen US DOLLARS. Pry to nejde. Jen v batech. Napeti stoupa. Oba vime, ze to moc dobre jde, jen se zde hraje o cas a o penize. VIM ZE TO JDE, STOJI TO , VIM TO Z AMBASADY rikam ji. NE NE, krouti hlavou. OK, TAK KOLIK? Jde se poradit s chlapikem. Zdrzovaci taktika zmaknuta do detailu. za osobu a muzeme se dohodnout. Beze slova vytahnu a zaplatim. Dostava se mi kyzene vizum. Vybihame ven k okenku ktere je hned vedle a ukazujeme viza. Dostavame razitka, vyplnime jeste jeden formular a rychlym krokem mirime do Kambodze. Hranici tvori pouha (jiz davno nefunkcni) zavora.
KAMBODZA. Vitejte v zemi tretiho sveta. Prsi. Vsude banho, odpadky, zmrzaceny lidi, psi, deti skemrajici o cokoliv. Vypada to tu uplne presne tak, jak jsem videl v dokumentech, ve filmech z oblasti kde se bojuje o zivot (Afrika, Kambodza)…
Bohuzel (nebo nastesti?) nemame cas to vnimat. Razne odhanim cloveka ktery mi uz asi po desate opakuje, ze lod odplula v 8 hodin a ze nemam sanci ji stihnout, ze mi zajisti dobre jidlo, ubytovani a nasledne i prevoz autobusem. Sve argumenty podporuje tim, ze ukazuje na obrovskou, ale jist znacne osumtelou reklamu, na ktere je ona kyzena BOUT a pod ni napsano OUT AT 8 AM. Jak rikam, maji to dokonale zmaknute.
Odchytavam prvniho klucinu co ma motorku a rikam HOW MUCH TO BOAT? FIFTY. OK, GO GO! I CANT MISS THE BOAT! Simonka naseda k jinemu motorkari a vyrazime jak o zivot. Dest a blato nam cestu neulehcuji. Ani klucina co me veze. VI KENT RIC D BOUT SR. ITS GOU OUT ET EIT. Nezajima me to. MUZU ZARIDIT, ABY SE PRO VAS LOD VRATILA. Aaaaaaaa, uz je mi jasny o co mu jde! V tu chvili taky znacne zpomalil! Hajzl! OK, OK, opakuji, jestli tu lod stihneme, dam Ti nejaky penize navic! KOLIK KOLIK, pta se. UVIDIME NA MISTE dostane se mu odpovedi. TO ALE NENI FER OD VAS, PANE! Ne? JA TI REKNU CO JE FER! JESTLI TU LOD NESTIHNEME, TAK NEDOSTANES ANI CENT! TO JE FER. Kluk nahle zrychli a celou cestu uz nepromluvi.
Lod stihame. Tady uz neni s dolarama problem.  a muzme nasedat. Musim se ted uz smat. Ta slavna BOAT, ta BOUT ke ktere se vsichni skoro modli je obycejnej vetsi ricni clun. Navic nalozenej tak, ze je to uz daleko za hranici bezpecnosti a znak symbolizujici maximalni hloubku ponoru je hluboko pod vodou. Sedame si uplne dozadu. Uvnitr je spoustu rad sedacek ktere nahle konci a zacina obrovska halda nakladu kterou clovek musi prekrocit, kdyz chce jit na zachod. Namatkou – polorozpadle drevotriskove desky, slama, cervene plastove bedny napechovane cimkoliv, banany a jine ovoce…. alespon ze tu nebehaji slepice, pomyslim si. Ani netusim, ze za nedlouho bych byl rad i za ty slepice.
Lod se rozjizdi neco kolem 8.45h, pomalu se odpouta od brehu, nabere kurz a rozleti se jak vazka nad hladinou. Cekaji nas 4 hodiny cesty, pomyslim si. Pohodlne se usadime a zaciname vnimat pobrezi. Nase idilka vsak brzy vzala za sve. Asi po 10 minutach se ozval naraz, nekdo neco zarval a vsichni se vrhli k pravemu okenku. Rozhlizim se, kde je zachrana vesta a zacinam prozkoumavat system otevirani nouzovych vychodu. Lod je silene naklonena na pravou stranu. Simonka je presvedcena, ze jdemem ke dnu. Prodiram se tou cernou mumrati a nekompromiste se deru k vychodu. Vystoupim ven a ptam se prvniho cmoudy CO SE DEJE? SRAZILI JSME RYBARSKOU LOD! Neco takoveho. Neumel anglicky, ale z meho vyrazu pochopil o co mi jde. TAHLE LOD JE OK, ptam se? JES JES, horlive kyve hlavou. Uf. V dalce vidim ty nestastniky. Zelena barka a v ni 2 rybari. Vsude okolo nas plavou veci jak z jejich tak z nasi lodi. Jeste ze mame bagly uvnitr a ne na strese, pomyslim si.
Asi po 15 minutach se rozjizdime a pokracujeme do naseho cile. Simonka usina. Za chvilku ji ten spanek zacinam zavidet. Sice tu totiz nejsou slepice ale misto nich se tu produciruje asi milion mravencu… Cernych, zrzavych, velkych, malych… Uplna lihen. POMOC! Kazdejch 2-3 minuty zabiju alespon jednoho.  Cesta bude umorna.
S hodinovym zpozdenim dorazime do pristavu. Venku silene prsi. To uz ani neni dest, proste nekdo leje kyble z nebe. Bereme plastenky a dereme se z lodi. SIR SIR SIR!!! HELLO!!!!!! Lepi se na nas milion lidi a kazdej neco nabizi. Jdeme se zaregistrovat do nejaky boudy a vyrazime smer mesto. Jeden obzvlaste vytrvalej Kambodzan mi porad ukazuje mapu a ze nas odvezou na plaz, zdarma (cestu mu zaplati provize). Fakt dost prsi. NENI DOBRY POCASI NA SLUNENI, rikam mu. NEVADI NEVADI, ZA HODINKU BUDE HEZKY RIKA. Pri pohledu na oblohu se mi tomu nechce verit. OK, HODIS NAS NA PLAZ, tam se rozhodneme jestli to bude stat za to tady kvuli ni zustat, pokud ne tak pojedeme na autobusak a pryc odsud. Co tady, v desti a s plazi k nicemu? Simonka souhlasi. On vsak ne. Trva na za oba, ja jsem rozhodnut dat maximalne za celou tuhle exkursi mestem. Nesouhlasi. Jdeme pesky smerem kde tusime mesto. Tropicky liak pokracuje, bortime se po kotliky v jilovite vode, vsude kolem deti, nektere nahe. Po 5 min chuze typek slevuje na . Ne ne, 2 maximalne. Lepsi nez nic ne? Je to moc daleko, rika. NEVERIM, odpovidam. Po dalsich par minutach nas zastavuje nejakej bilej na motorce KAM JDETE? DO MESTA JE TO DOST DALEKO. Nenechame se vydirat, rikam mu. OK, alespon nam poradi jakym smerem. Bojim se o bagly, dest jim nesvedci. Na prvni krizovatce to typek vzdava. Za pry ne. V tu chvili je u nas dalsi. Uz jsme se rozhodli, ze tady nebudeme, v tomhle pocasi to nema smysl. Domlouvam s nim, ze nas oba za hodi na autobusak. Houkne na kamose, a uz se vsichni 4 ridime v tom desnym slejvaku do mesta. Nevim jak dlouho to bylo, odhaduji neco pres 5 minut. Byl jsem durch. Mame stesti. Autobus do PHNOMPENHu (hlavniho mesta Kambodze) jede za 5 minut. vola na me chlapik, honem, uz prijizdi. Zaplatim a on ukazuje na autobus kterej prave zastavil na druhy strane silnice a vola HONEM HONEM, NASKOCTE SI, LISTKY DOSTANETE VEVNITR. Jenze ja si takhle NASKOCIT teda nehodlam. Rikam JAK LISTKY VEVNITR? BUD MI DEJ LISTEK NEBO VRAT PRACHY! NE NE, vola, TO JE OUKEJ! REKNU TO RIDICI VYSILACKOU. Vytahne ji a neco do nic mumla ukazujic na nas. Ridic na nas kyne. OK, prebehneme silnici a za chvilku sedime v autobuse.
Brzy zjistujeme, ze to neni ani tak autobus, jako spis mrazak. Uz jen povesit za madla pulky prasat na velkejch hacich a iluze by byla dokonala. Vzdycky jsem rikal, ze asiati nemeli dostat klimatizaci nikdy do ruky. Oba se oblekame do kalhot a bund, Simonka se zabaluje do deky z letedla a usina. Mam pro sebe celou zadni petku a tak se natahnu a usinam taky.
Budim se asi po 3h jizdy, stavime nekde uprostred poli na jidlo. Je pred 17h a my jeste nic nejedli, tak nam to prijde vic nez vhod. Za 2 huste nudlove polevky (vyborne) a piti platime 3000 rielu.  je 4000 rielu. Davam ji dolar, ona mi vraci 1000r a uctive se pokloni. Myslim, ze ostatni jedli tak za polovic. Ale budiz.
Zbytek cesty je uz v pohode, cestou vidime neskutecnou bidu, pracujici buvoly a slony, Kambodzany jak se brodi v ryzovych polich za stale silneho deste….
Dest neustava ani po prijezdu do hlavniho mesta. Hned se nas ujimaji nahaneci. Po celodennim courani nemame naladu trajdat po tomhle obrovskym meste a hledat ubytovani a tak bereme za vdek nabidkou tuk/tukare ktery nas za odveze do OKAY GUESTHOUSE. Je to kousek u Mekongu, pomerne velky hotel, plny cizincu. Usmlouval jsem pokoj z  na . Meli tam i levnejsi, ale tohle mi prislo jako vyborny, protoze pokoj je uplne luxusni, cistej, obrovska postel, ventilator, velika cista koupelna, sprcha, fakt krasa, u nas tak za 2000 Kc 🙂 Navic jsem chtel aby si S mohla poradne ulevit kdyz ji neni dobre.
Pak jsme sli na jidlo, je tady zajimavej system, dostali jsme takovej blocek s cislem naseho pokoje a objednavame si co chceme a to piseme do toho bloku. Pri odjezdu z hotelu to pak cely zaplatime. Oni si zadnou evidenci nevedou. Zajimavy. Jidla jsou pod , coz na hotel jde. Koukal jsem na ostatni cestovatele a nikdo neplatil za ten pokoj pod , takze sem to ukecal dobre. Jen recepcni me prosil, at to nikomu nerikam 🙂 Ale to mozna rika kazdymu.
Z pruvodce jsem tusil, ze internet tu sice je, ale dost pomalej a drahej, tak  – za hodinu. Jake bylo moje prekvapeni kdyz jsem dnes rano (ted kdyz to pisu tak tady je pul jedenacty, ale to uz tu sedim 2 hodiny) nasel kousek od hotelu internet za ,50/hodina! S XP, webovou kamerou, vypalovackou a volnym USB! Tak to je supr, 13 Kc za hodinu 🙂
Celou noc lilo (sli jsme spat kolem 22h, pivo Anchor nic moc, i kdyz stoji 0.68l ,75, ale zlatej Chang), i rano, tak Simonka chtela odpocivat, ja vyrazil najit ten net. Asi pred hodkou prestalo prset tak pomalu pujdeme do mesta.
Zatim nevime jestli pojedeme do toho Laosu, chceme totiz dukladnejs poznat Thajsko, zejmena puvodni obyvatele kteri ziji na severu v horach, tam jeste mlati ryzi rucne. Navic jsem se dozvedel, ze muj vietnamskej kamos Dat bude od pristiho pondeli v HANOI a uz mi psal ze moc stoji o to abych za nim prijel, ze mi vse zaplati a ukaze…. To je dilema. Jinak pro zajimavost, vizum do Vietnamu tady stoji , u nas 3500 Kc!
Jinak lidi tady nejsou ani zdaleka tak usmevavy jako v Thai, coz nas trochu mrzi… Jo, bida. Treba cestou na internet jsem potkal usmudlanyho kluka, v podpazi mel vahu a nabizel lidem, jestli se nechteji zvazit… Zajimava oblast podnikani, co?
Tak zatim vse, jeste prihodim nejake fotecky a pujde se nekam najist, mam hroznej hlad.
PS. Nez jsem doplnil fotky tak uz dorazila i Simonka a uz ji je dobre, takze to jsem rad.