Prave sedim na letisti a cekam na let do Koree (bohuzel ne te severni :-)Â V hlavnim meste Seoul stravime jednu noc, snad bude normalnejsi nez ty predchozi..
O Fiji vam jeste napisu az budu mit vic casu, ted spis o strastech a slastech cestovani.
Letenku do a z Fiji jsme si koupili u Qantas Airlines, coz jsou australske aerolinky, ale operoval to Pacific Blue, coz jsou zase aeorilinky z Fiji. To byl mozna ten zadrhel. To jejich letadlo se nam moc nezdalo uz pri ceste do Nadi a nase podezreni se potvrdilo – byl to vrak.
Takze jsme vcera pekne poctive dve hodky pred odletem dorazili na letiste, vratili auto a zjistili jsme, ze let ma 4 hodiny zpozdeni. Misto v 10.00 se ocekaval v 14.10. No nic moc predstava, ale dalo se to zvladnout, sli jsme ven a uzivali si slunicka pod rozkvetlymi stromy az do jedne hodiny, kdy jsme si prosli odbaveni a trada na let.
14.20h, vsichni cestujici sedi stale na prislusnem GATE a trochu nervozne se rozhlizeji. Nikdo nic nehlasi, ale nikam se neleti. Asi po dalsi pul hodine nam je oznameno, ze let se presouva na 22.40 (!!) a tak nas ted vsechny prepravi do hotelu, zajisti nam jidlo a pak nas vyzvednou. No bezva. Druhy den rano nam to leti do Seoulu a tak se asi 100x ujistujeme, jestli to letadlo OPRAVDU poleti, protoze jinak se nechytame s navratem domu. Pry SNAD JAKO ZE URCITE TEDA JO.
Hotel je super. Tokatoka se myslim jmenoval, veliky bazen se stava nasim utocistem. Mame poukazku na jidlo (obed i vecere), jen ty piva si musime platit sami. Taky nam dovolili jeden 3 minutovy hovor kamkoliv. A udajne kdyz nestihneme let do Seoulu tak nam bezplatne prebookuji na dalsi let. Dokonce nam je nabidnuto, ze po priletu do Auckalndu si muzme vzit hotel a odpocinout si do ranniho spojeni.
Abych to zkratil – letadlo nakonec odleta pred pulnoci. Je to New Zealand Air ktery si najali, protoze jejich letadlo je kaput. Pry nehavarovalo (chlapik to vtipne okomentoval ze pokud by melo crash, on by uz byl doma bez prace..), ale melo jen technicke potize. Tak jsme dorazili na Zeland neco po treti hodine rano, uplne ko, usoudili jsme, ze nema cenu se trmacet do mesta a prespali jsme tak na spojenych sedackach.
Odbaveni do Soulu nebylo taky uplne v pohode kvuli tomu, ze mam utrzeny roh v pasu na strance s moji fotkou (nevim jak se to stalo) a tak se musela svolat velika porada, jestli me tada jako pusti ze zeme. No pusti, ale opruz.
Takze pa pa Novy Zelande, jeste o nem neco napisu, stalo to tu za to, ale zrovna tak na Fiji.