Ekofarma u Kotyků

Tweet

Jedním z velmi originálních dárků, který jsem dostal ke svým narozeninám, byl poukaz na víkend strávený na ekofarmě, konkrétně pak na ekofarmě u Kotyků. Jak to tam vypadalo? O tom lecos řekne tato malá recenze.

Původní vize, že tam pojedu pryskyÅ™ičníkem pádivým (čili trábikem, jehož jsem také dostal) padl a tak mi nezbylo, než naskočit do žluťáka a vyrazit vstříc neobvyklým zážitkům. Ekofarma se nachází v oblasti liberecka, ve mÄ›stÄ› Roztoky u Jilemnice, tedy nedaleko Jilemnice, které je nazýváno vstupní branou do KrkonoÅ¡. Cesta nebyla nic moc, ale díky poslední generaci navigace RENA se nám tam podaÅ™ilo trefit bez problémů a v dobré náladÄ›. Ubytování bylo nečekanÄ› luxusní, skvÄ›le vybavený bejvák se vším, co si může rozmazlený človÄ›k přát. NaÅ¡e původní plány jak vyrazíme do mÄ›sta vzaly za své asi tak v 21h, kdy jsme usnuli oblečení a vzbudili se až ráno 🙂

SnídanÄ› do postele, tomu říkám paráda. A tady si ji můžete dopřát, takže proč toho nevyužít? Venku bylo spíše blátivo a tak místo courání po poli jsme vyrazili do Pece pod Sněžkou, odkud jsme plynule navázali na naší první letoÅ¡ní lyžovačku v Horoměřicích. Den vÅ¡ak jeÅ¡tÄ› zdaleka neskončil 🙂

„Šéfe, máte tady nÄ›jakou hospodu?“ ptám se pochybovačnÄ› statkáře. „No jejej, hned 2, nebo vlastnÄ› 3“ ….. „Ale ty budou dneska zavÅ™ený, protože je zábava“, dozvídám se. Jáká zábava? 🙂 No jasnÄ›, pravá vesnická. V tÄ›locvičnÄ› se sejde celé Å¡iroké okolí a do hospod tak nikdo nechodí. No tak to si nemůžeme nechat ujít. Rychle se pÅ™evlečeme a rádi pÅ™ijmáme nabídku na odvoz vlastním autem. Jen co vystupujeme pÅ™ed sokolovnou tak si nás místní týpci, postávající a pokuÅ™ující u vchodu, z nÄ›hož duní muzika, pátravÄ› změří pohledem. Trochu znejistíme a rozhodneme se radÄ›ji jít nejprve do místní putyky (která se nakonec ukazuje otevÅ™ená) za účelem opití se, jinak to asi nedáme. Jenže udÄ›láme pár kroků smÄ›rem kýžená nálevna a pan Kotyka nelení, vyskočí z auta a začne na nás hulákat na celé kolo: „TO JDETE Å PATNÄš, TA ZÁBAVA JE TADY!!!!“ ukazujíc pÅ™itom na tlupu týpků. „Jo jo, my si jeÅ¡tÄ› skočíme na jedno“, voláme už skoro v poklusu a rychle zapadneme za dubové dveÅ™e naÅ¡eho úkrytu.

Je plno. Vyprodáno. Naštěstí vypadáme asi dost zoufale a tak nám paní domací někde najde dvě místečka a na stole přistane pivo Krakonoš, místní, kvasnicové.

O půlnoci značnÄ› unavení odcházíme domů. TÄ›locvična nám ale nedá spát a tak se donutíme nakouknout. Mazec!!! 101% lidí uvnitÅ™ je totálnÄ› na plech, vÅ¡ichni mají na tváři slastný výraz a zábava je v plném proudu. Zůstáváme. Alkohol se čepuje v nÄ›jakém podivném sklepÄ›, pivo malé se čepuje do půlky normálního půlitru a nedá se pít, tak dáváme pÅ™ednost koÅ™alce která se leje od oka a kdo čeká než bude obsloužen, upíjí z naÅ¡ich piv, která tam necháváme napospas davu. No masakr nevídanej 🙂

Ráno po snídani ještě následuje prohlídka salaše a místní zvěře a samozřejmě projížďka na koni. Když jsem se to naučil ovládat tak jsem se odvážil i k poklusu, no, dole mě to bolelo ještě 2 dny, ale super. Nicméně nevím, jestli bych dal to Mongolsko kde se jezdí na koni týden v kuse.

No a nÄ›jaké to hodnocení? Víkend super, ale kdo si chce užít farmu tak doporučuji spíše teplejší roční období. Zima je tam taky určitÄ› hezká, byÅ¥ spíše kvůli okolí a nejménÄ› vhodná doba je ta, kdy je deÅ¡tivo a blátivo. Velikou devizou jsou Kotykovi, oba dva jsou naprosto super a musim říci, že se tam človÄ›k cítí opravdu jako doma a je to tím, že ochota není hraná ani nacvičená, ale taková…. lidská… vesnická… prostÄ› ta pravá, ta co človÄ›ka zahÅ™eje.

Je to skvělé místo pro rodiny s dětmi, můžete si přivést své vlastní zvíře pokud nějaké máte, děti se mohou motat v salaši, dospělí mají k dispozici ohniště atd. Pro opravdové fajnšmekry je tu k dispozici i možnost spát na slámě se zvířaty.

Dojem? 100% Nenapadá mě vlastně nic, co by mi nám ten víkend zkazilo. Díky Renatko, díky Kotykovi, díky Krakonoši!

Fotky najdete tady.