Hong Kong (ÄŒína 05/2010)

Tweet

Sedím v letadle a čekám, než nám ho opraví. Tak mám dost času napsat něco krátkého o naší poslední zastávce – Hong Kongu.

Tak nejdřív, jak to bylo s tím odletem. Když stojíme sbalení na metru a čekáme na náš spoj tak mi přijde zpráva, že letiště v Amsterdamu je opět zavřené kvůli vulkánu. Letíme samozřejmě přes Amsterdam. No, statečně nasedáme do Airport Express vlaku (mimochodem, mají tu teď novinku – čím více lidí cestuje spolu – jako skupina – tak tím lepší cenu dostanou, my dva platíme 160 HK$ místo 200 HK$. Při té příležitosti mě samozřejmě napadá, že je dobré se někoho zeptat a koupit si jízdenku spolu..) a jedeme na letiště. Tam vypadá vše normálně. Na můj dotaz je mi odpovězeno, že teď je sice zavřené, ale než tam doletíme, tak už bude zase otevřeno, alespoň podle předpovědi. No zajímavý. Vybaví se mi, že KLM byla první společnost co poslala prázdná letadla do prachu testovat, co to s nimi udělá.. Nicméně odbavení a tyhle věci jsou v pohodě. Odlepíme se od gate a pilot nám hlásí, že má nějaký problém s klapkami, tak to musí technici ověřit. Je něco po 23. hodině a kolem letadla začnou běhat týpci s baterkama. Po půl hodině nám kapitán oznamuje, že se to bohužel nepodařilo odhalit a musíme zpět do gate. Další zpráva je, že klapky jsou v pohodě, ale asi zlobí signalizace, nicméně to jsou schopni opravit na místě, odhadovaná doba nalezení závady je 45 – 60 minut. Úsilí techniků se zvyšuje a za 50 minut nám pilot hlásí, že má dvě zprávy. Dobrá je, že už nalezli tu porouchanou součástku a že si ji mohou půjčit od Cathay Pacific. Ta špatná je, že je to úplně na druhé straně letadla a vezme to skoro 50 minut než to projde celní a další inspekcí a pak dalších 45 – 60 minut na výměnu. Takže už je skoro půl druhé a my všichni dřepíme v tom letadle a čekáme. Samozřejmě každý na své sedačce, nějaká trojsedačka je tentokrát pouhým snem (když to člověk nejvíc potřebuje…)

No, trochu předlouhý úvod. Ono ale vlastně o HK není moc co psát. Jak už jsem se zmiňoval několikrát v minulosti, je to město, které mám rád, protože se v něm cítím familiárně. Tentokrát jsem si ale řekl, že se podívám po nějakých nových věcech a nebudu pořád chodit po stejných místech.

Sik Sik Yuen Wong Tai Sin Temple
Místo, kde se plní dlouhodobé sny. Resp., kde si jejich splnění můžete objednat. Pěkné, ale nic extra (z nezaujatého pohledu), pro duchovní však velmi významné místo. Příště klidně vynechám.

Kat Hing Wai / Kam Tin Walled Village
No, tak tohle doporučení z oficiálních stránek HK jsem opravdu moc nepochopil. Celkem štreka metrem do místa, kde není nic. 500 let stará vesnice obývaná jedním z pěti velkých klanů (TANG, lidé se jmenují HAKKA). Celé jsme to tam prochodili a bylo to hezké vypadnout z mrakodrapů tak trochu do vesnického prostředí, mělo to i jistý náboj, ale to je tak vše. Nejlepším zážitkem tak zůstává koupě opravdu pekelně pálivých oříšků po Sechuánsku.

Aberdeen harbour
Konečně trochu jiné kafe. Domov stovek lidí kteří žijí na podivných kocábkách, parkoviště luxusních jachet a také místo původu slova Hong Kong. Tak se kdysi totiž tento přístav jmenoval. Ale mořeplavci z jiných zemí si začli toto jméno spojovat s celým souostrovím a tak se po čase Hong Kong rozhodl vzdát svého jména ve prospěch celkového pojmenování všech ostrovů a zvolil si jméno nové.

V tomto místě se nachází také Jumbo Floating Restaurant, což je největší plovoucí restaurace na světě. V průvodcích píšou, že aby byl člověk blíž tomuto místu, tak si tam musí dát jídlo, které je vyhlášené v celém HK.

No tak jsme si tam šli dát jídlo. Nevim, jak se může člověk cítit blíž k bezdomovcům tím, že bude jíst v luxusní restauraci. Bylo to fakt hodně drahý, ale na druhou stranu to bylo opravdu vynikající. Prostě jsem neodolal a musel jsem si dát polévku ze žraločích ploutví. Věděl jsem, že to nedokážu ocenit, ale jinde jsem to ještě neviděl (čerstvé) tak jsem do té šílenosti šel. Bylo toho asi tak 5 lžiček (servírováno v malé dýni) a stálo to asi jako zbytek našich jídel. A bylo to fakt dobré. Velice jemná a specifická chuť. Nicméně BBQ hovězí to spolehlivě přebilo.

Cestou domů jsme se museli zastavit v Lan Kwai Fong, což je barová čtvrť. Hospoda vedle hospody, bar vedle baru, restaurace vedle restaurace. Panovala hezká atmosféra, ovšem do otevření nápojového lístku. Pivo za 150 atd. A tak není divu, že skoro nejnavštěvovanějším klubem je všudypřítomná sedmička (7 ELEVEN), kde mají bohatý výběr piv hned u dveří, stojí desetinu a platit můžete režijkou na metro.

Po půlnoci (chtěli jsme chytnout poslední metro) jsme se ještě stavili “u nás” omrknout poslední výkřiky techniky (zapomeňte na MP3 a MP4..) a šlo se spát.

Den druhý a Cheung Chau

Překvapení pro mě. Nikdy by mě nenapadlo, že jen 40 minut z hlavního přístavu může člověk najít tak uvolněné místo jako je ostrov Cheung Chau. Dokonalé! Žádná auta (jen kola a pěškobusy), všude mořská strava (úžasný oběd), velmi čistá a hezká pláž (konečně jsme se vykoupali) a navíc prakticky BEZ LIDÍ!! A to byl víkend! Kolem ostrova vede krásná promenáda na níž jsme za hodinu a půl potkali asi tak 5 lidí! Tohle je můj příští cíl (resp. ještě tu je další podobný ostrov na který se vydám spíš).

Večer proběhlo sledování “The Symphony of Lights” což není nic jiného než mrakodrapy dovádějící v disko stylu (no ne tak docela) na hudbu. Start je každý den v osm večer a je to koukatelné (i když mě osobně spíš přitahuje ta mrazivá majestátnost mrakodrapů bez větších efektů).

Den třetí a poslední

Tady jsem musel sklapnout a vyrazit ukázat Milanovi The Peak. Každý den byl silný opar, dnes nejslabší, tak to mělo alespoň nějaký smysl. Pro mě bylo ovšem největší lákadlo to, co se skrývá uvnitř “oka”. A to něco je Bubba Gump Shrimp Company, kde dělají prostě ty nejlepší krevety na světě, o čem jsme se dnes, po pekelném výstupu v 35 stupňovém vedru, opět přesvědčili!

No a dál to už znáte. Teď jsou dvě hodiny a technici už mění součástku. Za hodinku prý poletíme. Což ovšem znamená, že přípoj v Amsterodamu už nedáme, takže cesta domů bude opravdu velmi dlouhá. Proč právě já mám pořád nějaké trable s tím létáním? 3x ztracený batoh ze 3 cest, vulkány, opravy.. Už se těším na to moje kolo..