Ve svÄ›tÄ› existuje nÄ›kolik různých letopoÄtů (no, když bych poÄÃtal i ty různé kmenové tak asi tisÃce, ale bavme se jen o tÄ›ch hlavnÃch). HlavnÄ› Evropa a Amerika má od ledna rok 2010, ovÅ¡em tÅ™eba v Asii je pro nÄ› mnohem důležitÄ›jÅ¡Ã lunárnà kalendář. A 13. února 2010 jim teprve zaÄne ten jejich nový rok. Rok Tigra. A vy můžete být u toho dÃky mÄ› 🙂
Jestli je mi nÄ›jaká kultura blÃzká, tak je to ta asijská. Strávil jsem mnoho Äasu na cestách po různých zákoutÃch této oblasti a zejména jihovýchodnà asie je pro mÄ› úžasné mÃsto. Západnà civilizace už dávno zapomnÄ›la o Äem je vzájemné soužità lidÃ, honÃme se za penÄ›zi a skuteÄný život nám utÃká v Å¡ustÄ›nà bankovek, kterých je nÄ›kdy tak málo, že sotva pokrývajà životnà náklady. Lidé ve vÄ›tÅ¡Ãch mÄ›stech vÃce vydÄ›lávajÃ, ale také mnohem vÃce utratà za živobytÃ. V chudých zemÃch berou desetinu naÅ¡eho platu, ale také tam vÅ¡echno stojà desetinu. Hodnota penÄ›z je velmi relativnÃ. RozdÃl zde ale samozÅ™ejmÄ› existuje. ÄŒÃm vÃce vydÄ›láváte, tÃm ménÄ› Äasu máte, tÃm vÄ›tÅ¡Ã jsou na vás kladeny nároky, tÃm vÃce se stresujete. Jaké je pak odreagovánÃ? PÅ™ÃliÅ¡ zamÄ›stnaný ÄlovÄ›k si skoro ani nemůže vzÃt delÅ¡Ã dovolenou a skuteÄnÄ› si odpoÄinout. Najednou zjistÃ, že mu je padesát a život.. jaký mÄ›l vlastnÄ› život? V chudých zemÃch je to jinak. V Kambodži nikoho nezajÃmá můj pÅ™ÃbÄ›h o tom, že jsem si koupil auto, které umà jezdit 200. Je zajÃmá, aby jejich auto pÅ™epravilo náklad a je a tÃm to hasne. Nejsem jim ani k smÃchu. ProstÄ› nevÄ›dÃ, o Äem mluvÃm.
V mnoha státech jsou lidé mnohem vÃce interaktivnà sami k sobÄ›. My se umÃme sejÃt jen když jdeme do hospody kde hledáme útÄ›chu na dnÄ› skleniÄky. Oni se scházà velmi Äasto bezdůvodnÄ›, jen pro tu radost z nÄ›Äà blÃzkosti a povÃdajà si, radujà se. Jejich svátky jsou opravdové, jeÄte se nÄ›kdy podÃvat na kterýkoli festival na Bali. VÅ¡echno tak hezké, vizuálnÄ› hezké, lidské, pÅ™ipravované s posvátným klidem a láskou. NaÅ¡e vánoce jsou proti tomu opravdu ostrý kontrast, komerce která nemá s pohodou už mnoho spoleÄného. Nebo to tak jen vnÃmám, protože jsem souÄástà té komerce? Možná.
NaÅ¡e civilizace se Å™Ãtà nÄ›kam, odkud nenà úniku. VÅ¡echny modernà technologie mÄ›ly za úkol lidi sbližovat a ulehÄit jim práci. PoÄÃtaÄ? To byl paneÄku vynález. Ten ulevà lidem od práce a budou mÃt daleko vÃce Äasu na sebe. Výsledek? PÅ™esnÄ› opaÄný. Mobily, facebook, tenhle blog.. VÅ¡echno to lidi od sebe spÃÅ¡e oddaluje, nesejdou se aby si Å™ekli pár vÄ›t, prostÄ› se to napÃÅ¡ou. NÄ›kdy si Å™Ãkám, že s tÃm tady seknu. O Äem pak mám vyprávÄ›t kamarádům, když už si to vÅ¡echno pÅ™eÄetli nacestach? VÅ¡echny ty modernà hraÄky si poÅ™izujeme proto, aÅ¥ můžeme být v kontaktu s lidmi, na které nemáme Äas, protože vydÄ›láváme na tyhle hraÄky. Seznámit se je hroznÄ› snadné. A rozejÃt taky. Celá spoleÄnost se posunula k silné povrchnosti (jasnÄ›, netvrdÃm že 100%).
PÅ™esto mám ÄŒesko rád. Ale jen kvůli krajinÄ› a lidem kolem mÄ›. A už né kvůli náladÄ› ve spoleÄnosti, kvůli chovánà se k sobÄ› navzájem, kvůli ubohým politikům, kvůli zdevastovaným silnicÃm a cyklostezkám „3 km za 150 miliónů korun“. Nadobro bych se odstÄ›hovat nechtÄ›l, ale nadobro tam žÃt taky ne. Je potÅ™eba tu disproporci vyvážit pohledem jinam.
Asie nebo jižnà amerika je pro mÄ› jiná. Taková opravdová. Lidská. Teplá a přátelská. Když jdu nÄ›kde s batohem tak na mÄ› Äasto pokÅ™ikujà dÄ›ti, smÄ›jà se a úsmÄ›vy dostávám i od dospÄ›lých, kteřà mÄ› mÃjÃ. Je to pÅ™Ãjemné, když se na vás lidi smÄ›jÃ. V ÄŒesku to nemáte. Nikdo se na vás nesmÄ›je a když to dÄ›láte vy, tak vás majà za zkouÅ™eného blbeÄka. Nikdo se tu o nikoho nestará. Je mi lÃto takové spoleÄnosti. Å tÄ›stà vidÃte v oÄÃch ostatnÃch jen obÄas. Mnohem ménÄ› než tam, na druhé stranÄ›.
Na tu druhou stranu právÄ› teÄ letÃm. SedÃm 10 km nad zemà a cvakám tyhle svoje myÅ¡lenky do notebooku, který jsem vÄera objednal pÅ™es své HTC HD2 ve frontÄ› na vÃzum a zaplatil ho kreditnà kartou. Zatracená technika.