Maltská noc, výlet na Gozo, potápÄ›ní (akt).

Tweet

Tak tu máme neděli a první týden na Maltě je pryč. Jaký byl jeho konec?

Maltská noc byla divadlo pro turisty. Docela to šlo, veliká hala kde se sedělo kolem dokola a dole v aréně se odehrávala historie Malty. Bohužel nekvalitní ozvučení způsobilo to, že jsem nerozuměl (neslyšel) ani slovo.. Tak jsem si alespoň docela pochutnal na jejich jídle, což byla tradiční polévka, hlavní chod (místní unikátní brambory, kuře na kari, jakási “jitrnice” a hovězí rolka) a dortík. Podávalo se to v dobových oblecích a na železné talíře. Not bad.

V pátek došlo k loučení s první skupinou a učitelka nás vzala do kavárny s výhledem na nejluxusnější místo na Maltě, kde má bejvák Backham a tak. Běžná cena je přes milion euro za byt. Ale můžete si zaparkovat loď přímo pod okny..

Taky jsem zahodil představu o soukromých hodinách příští týden. Chtěl jsem jen tu samou učitelku, co mám dopoledne, jelikož ona je asi jediná, která mi umí podat věci, tak jak potřebuju. Jo jasně, určitě to umí i někdo další z těch 50 učitelů, ale ze zkušeností vím, že šance, že se trefim je celkem malá, Ti nejlepší jsou většinou hned zabůkovaní. A přehodit si odpolední konverzaci na privat už nešlo, protože mají plno na celý týden..

A tak skončil pátek. Hodil jsem tašku do kouta a začal víkend. Zatracenej studentskej život..

V sobotu byla na plánu motorka. MOTORKA je prostě nutnost, zasvěcení vědí. S Lukášem (my roommate) jsme projeli značný kus Malty, já se poprvé koupal v Golden Bay a pak jsme se přetrajektovali na Gozo, což je sousední ostrov. Moc hezké a klidné místo a k obědu jsem si dal navíc luxusní skopové. Navíc neuvěřitelně vyšlo počasí, po zataženém týdnu bylo celý den krásně teplo, jak mávnutím kouzelným proutkem.

No a jsme u neděle. Potápění s DIVE WISE (nebo DIVEWISE?). Na to jsem se těšil, protože kolem Malty je údajně vysoká viditelnost (běžně 50 metrů). Je to tu hlavně o hloubkovém a technickém potápění, protože kolem ostrova jde všechno hned do hloubek. Odmítli mě hned vzít na vrak (kam jsem chtěl) a musel jsem si ráno dát nějaký jednoduchý ponor. To bylo totální vyhazovaní peněz, musel jsem jít ze břehu do totálně zakalené vody kde nic nebylo a tam se půl hodiny plácat v ničem. 30 euro za nic. Po obědě se situace zlepšila, potápět se se mnou měl čech co tu žije už 8 let a občas v centru vypomáhá, sám vášnivý potápěč. Dále nějaký němec a nějaká latino holka plus další divemaster. Autem se přejel ostrov a šlo se do vody. Buddy parter pro mě byla ta holka. No už jsem měl dost, jak mě vyfákla, když jsem se jí ptal kolikrát se potápěla. STOVKY ponorů prý. Ale to, že si vůbec nedokázala skoro nasadit BCD mě docela překvapilo. Odmítala mojí pomoc a přitom byla totálně neschopná cokoli udělat. No, pak se skočilo do vody, plavalo se k útesu a šlo se na zanoření. Byly celkem vlny a už jsem se těšil dolu. Vypustil jsem si vestu a byl jsem šokován. Neuvěřitelná modrá, všude. Až se mi skoro zatočila hlava. Začal jsem docela klesat až jsem si všiml, že ta holka je jediná pořád na hladině. Tak jsem čekal asi 2 minuty a pak se vynořil. Prý nemá dost závaží. Po opětovném pokusu se ten další divemaster sebral a plaval na břeh pro další závaží. Ztráta 15 minut. Tak jí to tam dal, a šlo se na třetí zanoření. To jsem fakt čuměl, jak začla padat dolů jak balvan. Začal jsem prudce klesat abych jí kdyžtak pomohl a zuřivě na ní gestikuloval, ať si přifoukne vestu, což pak pochopila, ale naprala to tam a zase ji to vyhodilo nahoru. Arogantní člověk se stovky ponory… Nakonec to nedala a rozhodla se, že se chce vrátit na břeh. To zmatkování totálně rozhodilo toho němce (né že já bych byl nějak v pohodě) a zíral totálně mimo, takže se rozhodlo, že půjde taky ven. Oba doprovodil ten druhý divemaster a tak jsem zůstal sám s Jirkou (ten čech). Bohužel celé to šaškování mě stálo dost vzduchu a tak už to nevypadalo, že k tomu vraku vůbec doplujeme, protože byl 6 – 8 minut plavání od nás a pak v hloubce 30 metrů. No nakonec jsme to dali, trochu jsem se zorientoval a uklidnil a tak jsem si mohl prohlédnout krásnou loď, bylo to hezký proplavávat paluby a chodby.. Nicméně to trvalo jen něco přes 10 minut, ale i tak jsem byl rád, že alespoň něco. Voda byla docela chladná, ale dalo se to vydržet. Nakonec jsem vylezl spokojený..

Tak a to je asi všechno. Ještě si musím najít čas na nějaké povídání o Maltě. Je to vskutku zajímavý ostrov a od učitelek ale i od toho Čecha jsem se dozvěděl mraky zajímavých věcí o téhle zemi, patřící do EU. Čas je ale veliký problém, tady je pořád tak strašně moc aktivit že dny letí jak o závod a je těžký najít si čas i na spánek, práci a tak vůbec. Zrovna dorazili domů “rodiče”, tak říkáme těm dvěma holanďanům, jsou to fakt neskuteční týpci, 4 dny zadara makaj aby tu mohli bydlet a chodit jednou týdně do školy studovat.

Tak dobrou..