Narozeniny po tÅ™iatÅ™icáté

Tweet

Ráno mě probudilo šumění moře. Pomalu jsem otevřel oči a zaposlouchal se do toho zvuku. Má to svoje výhody bydlet přímo na pláži, řekl jsem si, a Lamma Island nedaleko Hong Kongu byla rozhodně správná volba.

Pomalu jsem vstal, doplnil pitný režim teplou vodou, kterou jsem si zvykl pít, když jsem v Číně. Oblékl jsem si běžecké oblečení, zapnul MP3 a vyrazil si zaběhat. I když jsem původně běžel jen polovinu toho, co jsem měl v plánu, tak mě ta hodina a půl dala zabrat. Běžecká trať tady je nádherná, ale má dost náročný profil, jelikož často stoupá nebo klesá. Ale ty výhledy za to stály.

Po návratu do hotelu jsem se osprchoval, šel vzbudit Rachel a objednal jsem snídani. “Good morning, sir,” popřála mi ráno Filipínka, která tu pracuje. Je to usměvavá paní ve středních letech, jejíž přístup v člověku vzbudí příjemný pocit na duši. “Good morning, Josephine,” odpověděl jsem a objednal si American breakfast.

V naprostém klidu, téměř lenošivě, jsem posnídal a užíval si paprsky slunce, které ohřívali moji kůži. Pak jsem si vzal do ruky mobil, pustil aplikaci c:geo a podíval se, jestli je v blízkosti nějaká cache. To ráno jsem byl moc líný na práci a navíc už je skoro všechno hotovo.

Vybral jsem si cache nedaleko větrné elektrárny, něco přes půl kilometru odsud. Cestou tam jsem si utrhl zralý banán, který mě překvapil svou žlutou barvou, jelikož většina z těch, co jsem tu viděl byla ještě zelená.

Moc jsem si pochutnal, už ani nepamatuji, kdy jsem to udělal naposledy..

Větrná elektrárna je pojata jako naučné místo o tomto druhu získávání energie. Její největší výhodou je vskutku skvělé umístění, s přímým výhledem na Hong Kong Island, konkrétně na čtvrť Aberdeen.

Po prohlídce jsem si našel svoji první cache v této části světa..

Pak jsme se pomalou chůzí docourali do “města”, kde jsem si uvědomil, že je opravdu teplo.

A jelikož jsem byl po cestě pořádně vyprahlý tak jsem neodolal a dal si jedno točené pivo, prostě nešlo odolat..

Jenže to už byl čas oběda a i když jsem původně chtěl nějaké seafood ze zdejších vyhlášených restauracích, tak jsem nakonec padl na vábičku pravého sechuánského jídla. A tak se oběd díky tomu protáhl na více jak dvě hodiny, něco tak ostrého jsem neměl už hoooodně dlouho. Peklo!

Po návratu do hotelu jsem šel na hodinu spát, to jsem si tady také zvykl, kompenzuji si tím nedostatek spánku v noci, pořád se mi ještě nedaří brzo usnout.

Večer byl vyhražen práci, takže asi od osmi do jedné hodiny ráno se pracovalo, odměnou mi pak byla první příchozí objednávka z nového eshopu.

Teď je něco po druhé ráno a v Čechách mám ještě pořád narozeniny. Paráda. A musím říct, že jsem si je moc užil krásně stráveným dnem. Všem moc děkuji za přání, každá jedna zpráva mi udělala moc velikou radost.

A teď už do postele a ráno se probudím do prvního dne svého 34. roku života. Za šumění moře..