LumÃr Šilhavý ztěžka otevÅ™el oÄi a ladným pohybem otÅ™el ospalky. Na tvářÃch, pomaÄkaných od puků na polÅ¡táři, ho pÅ™ÃjemnÄ› hřálo. Bože, to vypadá na krásný slunný den. Pln optimismu vykroÄil smÄ›r koupelna a zaÄal si prozpÄ›vovat melodii kterou slyÅ¡el z venku. PootevÅ™eným oknem proudil dovnitÅ™ jeho malého, ale útulného bytu Äerstvý vánek a on intenzivnÄ› nasával Äerstvý vzduch, zatÃmco provádÄ›l oÄistu tÄ›la.
O pár hodin pozdÄ›ji sedÄ›l na zahradnà židliÄce pod sluneÄnÃkem a pocit Å¡tÄ›stà ho stále neopouÅ¡tÄ›l. „Moc dobÅ™e jsem udÄ›lal, když jsem si to tenkrát koupil,“ myslel si. Nelitoval ani jediné koruny a vÄ›dÄ›l, že tenhle pocit mu za to stojÃ. Vlastnà zahrádka, to je prostÄ› nÄ›co úžasného, radoval se a pomalu si pÅ™ipravil gril, na nÄ›mž si pozdÄ›ji udÄ›lal skvÄ›lý obÄ›d. Kotletky jeÅ¡tÄ› cÃtil na jazyku, když si uvÄ›domil, že by bodlo piveÄko a tak sedl do auta a zajel si pro nÄ›j. „Proboha co to je za kretény?,“ napadlo ho pÅ™i pohledu na partiÄku, na prvnà pohled mladých, výrostků, kteřà se ochomÃtali uprostÅ™ed silnice a krmili se Å™Ãzkama. Jen tak tak je objel a na jejich veselé mávánà jen nesouhlasnÄ› zamruÄel. „Blázni, takhle promrhat celý den,“ chtÄ›lo se mu Å™Ãct, ale nÄ›kde uvnitÅ™ stále cÃtil jejich veselý pohled, nÄ›co, co se nedalo vyjádÅ™it ani popsat a neochotnÄ› si pomalu pÅ™ipustil, že oni majà nÄ›co, co on ne.
PÅ™esto se touto myÅ¡lenkou dlouho nezabýval, odpoledne strávil pÅ™i knÞce a veÄer, když se spokojenÄ› uložil ke spánku usÃnal totálnÄ› Å¡Å¥astný. Jen kdyby stále necÃtil ten pohled.
Â
—-
týž den z pohledu někoho jiného..
—-
konÃrna rumburk
Hééééj méén, v kolik sakra otevÃraj ten KOS, ozývá se z KonÃrny v Rumburku, kolem Å¡esté hodiny ráno. Ivo ZennÄ byl spolu s nÄ›kolika kamarády pÅ™ipraven zažÃt si pekelný bomby. A spolu s nimi spousty náhodných lidÃ, kteřà jsou nebo budou vtaženi zcela náhodnÄ› do tohoto kolotoÄe.
metro rumburk
ÄŒas, kdy se otevÃrá KOS trávÃme v Metru. Soundtrack z Baraky se nám vrývá pod kůži, vÅ¡echny buňky naÅ¡eho tÄ›la jsou ovlivnÄ›ny hudbou a alkoholem, nevnÃmáme chlad zemÄ› na které ležÃme, jediné co cÃtÃme jsou vzájemné doteky. Obklopuje nás naprostá tma.
Ivo už nenà schopen snášet těžkost bytà a toužà navrátit se do matÄina lůna.
[inspic=321,,fullscreen,200]
NÄ›kolika psychlogickými triky ho nakonec pÅ™esvÄ›dÄÃme, že stojà za to jeÅ¡tÄ› chvilku žÃt a koneÄnÄ› vyrážÃme do KOSu. NaÅ¡e Å™ady proÅ™Ãdly, už jsme jen 4. Bylo nás pÄ›t i Å¡est a i mnohem vÃc, ale ne každý se tomu umà povÄ›novat tak jako my. Ani oslavenkynÄ› Andrejka si nakonec nedala k narozeninám návÅ¡tÄ›vu vyhlášené rumburské restaurace na nádražÃ, pÅ™estože po tom velmi toužila.
benzina rumburk
VzpomÃnaje na Äamráka (kterýžto zrovna v tÄ›chto dnech brázdà povrch Dominikánské republiky na kole) se rozhodujeme, že razÃme na benzinu na studánku – údajnÄ› tam pÅ™ipravujà naprosto fantastické snÃdanÄ›. Ne, nevzdáváme se drÅ¡kovky, bez které nemůže být žádný tah kompletnÃ, jen si chceme dát takový malý pÅ™edkrm.
Cesta taxikem je krutá. Zejména pro taxikáře. Nakonec ujÞdà aniž by si vzal penÃze za odvoz. Je fakt rád, že se nás zbavil. TeÄ je na Å™adÄ› obsluha Äerpacà stanice. Máme smůlu a ona taky – v nedÄ›li je prý otevÅ™eno až od 11h – tedy co se týÄe té bagetárny. Takže bereme pár plechovkových kamarádů a dáváme naÅ¡im unaveným tÄ›lům spoÄinout pÅ™Ãmo na ÄerpaÄce.
SamozÅ™ejmÄ› již od Äasných rannÃch hodin probÃhajà hovory na linku 1188 pÅ™ÃpadnÄ› 1183. Dojde i k zÃskánà nÄ›kolika kontaktů a operátorka PavlÃna z 1183 byla tak moc laskavá, že si otevÅ™ela http://www.nacestach.blog/, vyhledala Älánek Pong pong, aneb Okej tenk ju! a celý nám ho pÅ™eÄetla, samozÅ™ejmÄ› bylo puÅ¡tÄ›né hlasité hands-free takže se pobavila i obsluha Äerpacà stanice. Jà to bohužel nepÅ™ipadalo tak vtipné jako nám, což byla jediná vada na kráse.
Malý problém nastane ve chvÃli, kdy se chceme pÅ™emÃstit do KOSu. Rumburskej taxik nás už asi nesveze, tak hbitÄ› toÄÃme 1188 a necháme se pÅ™epojit až do AÅ¡e (nikdo to nebere) a posléze na taxislužbu z Ostravy, podmÃnka je, aby pÅ™istavenà vozu bylo zdarma. „Co vám hrabe ogaÅ™i??“ haleká na nás taxikář z Ostravy-Poruby kterého se marnÄ› snažÃme pÅ™esvÄ›dÄit, jestli by nás za tÅ™i pÄ›tky hodil ze Studánky do Rumburku. Nezbývá, než jÃt na stopa. Základem každého dobrého stopu je odliÅ¡enà se od ostatnÃch stopařů, zkrátka zaujmout nÄ›ÄÃm.
[inspic=322,,fullscreen,200]
[inspic=323,,fullscreen,200]
Z nÄ›jakého podivného důvodu je stop neúspěšný. Snad jen stojà za zmÃnku ten holandský autobus, který pÅ™ibrzdil až na rychlost chůze a zpoza skel bylo slyÅ¡et jen cvakánà fotoaparátů jakýchsi turistů.
Voláme taxi. Natrefujeme na nÄ›jakého Å™idiÄe, který je ochoten pro nás pÅ™ijet. SmÄ›r KOS. Luxusnà KOS. Můžeme si to vůbec dovolit? ChtÄ›lo by to cestou vydÄ›lat nÄ›jaké penÃze. StÅ™ihnout si nÄ›jakou brigádu..
brigády
Taxikář nás vyhazuje u Benteleru. „Dobrý den, prosim Vás, my sem jdeme pracovat, mÄ›li jsme sice původnÄ› nastoupit vÄera v osm hodin na noÄnÃ, ale trochu se nám to vymklo z rukou a tak jdeme o 12 hodin pozdÄ›ji, ale snad to nÄ›jak nebude vadit,“ snažÃme se ozÅ™ejmit naÅ¡Ã situaci vrátnému. Ten ale nemá pro naÅ¡e malé zpoždÄ›nà pochopenà a odmÃtá otevÅ™Ãt bránu. Tak to budeme muset Å™eÅ¡it jinak „OkamžitÄ› nám zavolejte vedoucÃho tady toho vÅ¡eho, Karla Kroupu, ten co tady obsluhuje ten stroj za tÅ™i miliardy ale Å¡vihem,“ zkouÅ¡Ãme to trochu vÃc nekompromisnÄ›. „Ale hoÅ¡i, to je obyÄejnej dÄ›lnÃk, ten nemá ani služebnà telefon“ oponuje nám. Vzdáváme to. DÄ›dula je neprůstÅ™elnej. ZkusÃme nÄ›jakou mÃň nároÄnou práci.
Lidl. „Zavolejte nám vedoucÃ, ale honem,“ instuujeme pokladnà a ta hbitÄ› maÄká ÄudlÃk. „Nemáte pro nás nÄ›jakou brigádu? My hroznÄ› chceme dÄ›lat skladnÃky a staÄà nám jen 8 tisÃc,“ snažÃme se jà zlomit svými skromnými požadavky. Ale opÄ›t se nám nedařà a jsme vykázánà zpÄ›t na parkoviÅ¡tÄ›. KoneÄnÄ› zaÄÃnám chápat, jak těžké je dnes sehnat práci. No nic, je tÅ™eba zapÃt žal.
kos rumburk
Jsme tu. Honem honem namaÄkat Olomouc a zaÄÃná tradiÄnà tanec – pivo, rum, drÅ¡kovka.. bla bla bla, Äas letà a kolem poledne je tÅ™eba zmÄ›nit lokál „heej palouk, pÅ™iprav se, zažijeÅ¡ peklo“. Taxik se zdá být opÄ›t nedostupný a tak se rozhodujeme jet autobusem. Na zastávce potkáváme sleÄnu, která jede do Prahy do Å¡koly.
[inspic=326,,fullscreen,200]
Ivo si lehne naproti nà a povÃdá: Hej hajtro, mám na Tebe 3 vÄ›ci:
- ukradnu Ti baťoh
- opÃchám TÄ›
- můžeÅ¡ mi prosim TÄ›, půjÄit dvÄ› stovky?
[inspic=324,,fullscreen,200]
ZaÄÃná se to zvrhávat a tak radÄ›ji hbitÄ› volám taxikáře VÃÅ¥u a mažeme si to smÄ›r bzenda. Péce vÅ¡ak považuje za nutné pozdravit cestou kohosi na druhé benzinÄ› kde pracuje, což je ale už malé zlo.
[inspic=328,,fullscreen,200]
bzenda jiÅ™Ãkov
OpÄ›t již ÄistÄ› tradiÄnà záležitost – spousty spousty pità (naÅ¡tÄ›stà i nealka) a ohromná legrace pro celé osazenstvo této Å¡peluÅ„ky. Co je nové jsou lihové fixy a tak když se budÃm po drobném klimbnutà na stole jsem celý pomalovaný. Tématem mých rukou se stal výÄet vÅ¡ech podniků které jsem ten veÄer navÅ¡tÃvil. Paráda, alespoň si to budu po probuzenà pamatovat. Netrvá dlouho, resp. jen pár panáků a dařà se mi pÅ™esvÄ›dÄit chábry, že je jejich tÄ›lesné schránky taky tÅ™eba poupravit. Následuje pÅ™esná hodinářská práce na jejÃmž konci stojà nÄ›kolik naprosto jiných lidÃ. Sláva, teÄ už nás nikdo nepozná.
[inspic=301,,fullscreen,200]
SedÃme venku na cestÄ› a dáváme si mega Å™Ãzky které nám laskavÄ› objednal Tůra a dovezl taxikář. ObÄas nás sice málem srazà auto ale za to riziko nám to stojÃ, venku je opravdu nádherný den a tak až chvÃlemi litujeme, že jsme jej promarnili v hospodÄ›.
[inspic=309,,fullscreen,200]
NejvÃc toho lituje Ivo. Už takhle nemůže dál a tak vytáÄà 1188 a nechává se pÅ™epojit do blázince v BeÅ™kovicÃch. „Prosim Vás, můžete si pro mÄ› pÅ™ijet, já už jsem se doÄista zbláznil,“ vysvÄ›tluje operátorce a pÅ™idává pár pÅ™ÃbÄ›hů ze svého života. „JežiÅ¡i, vy jste hroznej magor,“ odvÄ›tà mu operátorka a zavÄ›sÃ. „A PROÄŒ VÃM ASI TAK VOLÃM??,“ huláká do ztichlého telefonu neÅ¡Å¥astný Ivo. ZkouÅ¡Ã to jeÅ¡tÄ› s Bohnicemi ale také neúspěšnÄ›. Nezbývá, než se pÅ™emÃstit na základnu do Rumburku a tam zkusit nÄ›co vymyslet. Bohužel ani tentokrát nemÄ›l Ivo moc Å¡tÄ›stà a musel jet v kufru.
[inspic=317,,fullscreen,200]
pivnice rumburk
Na základnÄ› už se toho moc nedÄ›je. Pekelný bomby vole. Snad jen drobná pitka se Standou Berkym, mÃstnÃm bezdomovcem, na námÄ›stà samozÅ™ejmÄ›, pod kamerami mÄ›stské policie Rumburk. Pivko v nás mizà a dozvÃdáme se napÅ™., že rumburský starosta SekáÄek je fakt dobrej, že kráva se chytá na stéblo od kopÅ™ivy, že zÃtra bude rosný bod po jedné hodinÄ› a tlak je BIO2.
[inspic=319,,fullscreen,200]
Ale už je skoro sedm a dorážà náÄelnÃk uÄitelis spolu se slÃbeným tatarákem.
[inspic=320,,fullscreen,200]
Velmi pÅ™Ãjemná teÄka za krásným dnem. Po 23 hodinách se vracÃm domů a usÃnám spánkem spravedlivých.
Tak nevim, z ostudy kabát? Nebo jsem jen nepochopen? Nebo? Co já vim. Co my vÃme. Ale jedno ano. Fakt jsme se výbornÄ› pobavili. Pekelný bomby vole!!!!
PS. jak jste si možná vÅ¡imli, nám tÅ™ema dÄ›lala asistentku hofmanka, která se ukázala být zdatným soupeÅ™em aleÅ¡ovým kalbám a vydržela dokonce jeÅ¡tÄ› déle než my 🙂
tak pa pa la la a opatrnÄ› s tÄ›ma komentářema, max. pÅ™Ãpustné slovo je „HOVADA!“
jo a šecky fotky máte tady
[mygal=pekelnybomby07]
Â
9 Responses to Neděle 11. 3. 2007, Rumburk