Po vÄerejÅ¡Ã rozluÄce se ráno vymotám z postele a podÃvám se na displej telefonu: Nový Zéland svÃtà mi tam. Tak je to fakt pravda. Dnes odlétám.
PÅ™ipadá mi, že ÄÃm jsem starÅ¡Ã tÃm hůř snášÃm ty pÅ™esuny. Možná je to jen rozmazlenost, ale věřte mi, že 24 hodin v letadle se pro mÄ› rovná nástupu do otroctvÃ. Takže na cestu se opravdu netěšÃm a je mi jen slabou útÄ›chou že po dlouhé dobÄ› letÃm z Prahy a uÅ¡etÅ™Ãm si pÅ™esun kamsi do Mnichova.
No a jestli se těšÃm na Nový Zéland? Po pravdÄ› nijak zvlášť. Dal bych pÅ™ednost Asii nebo Jižnà Americe nebo blÃzkému východu, ale tato destinace byla navrhnuta Romanem a já to respektuji, neboÅ¥ těžko se hledajà lidi, kteřà s vámi poletà nÄ›kam na 3 týdny. NicménÄ› právÄ› proto to bude urÄitÄ› stát za to, jak už to bývá. A navÃc je kousek od Zélandu ostrov Fidži a to znà dobÅ™e ne?
Fidži.
Paráda.
Bože, půl jedenáctý, musim mazat, ještě nemám sbaleno.
2 Responses to Nový Zéland