Osudové osmičky v našich dějinách

Tweet

Sleduji právě na ČT 1 dokument z roku 1968 který je o osudových osmičkách dějin našeho státu. Osobně to považuji spíše za legraci, ale možná není na škodu si dějiny zrekapituovat.

11. ledna 1158
Panovník Vladislav II. Obdržel na říšském sjedu v Řezně od Fridricha Barbarossy za své služby dědičný titul královsky
 
26. srpna 1278
Bitva na Moravském poli;  válečný konflikt mezi Přemyslem Otakarem II. a římským králem Rudolfem Habsburským (nátlak R.Habsburského, podněcování vzpoury šlechty – boj o privilegia).
V bitvě umírá český král Přemysl Otakar II.
Přícházíme o své moře.

8. února 1348
Karel IV. založil Nové Město pražské (převaha Čechů, řemeslníků oproti Starému Městu a jiným městům královským)

7. dubna 1348
Založení Univerzity Karlovy (4 fakulty : artistická, tj.filosofická, právnická, lékařská, teologická, modelem se stala pařížská Sorbonna)

10. června 1348
Matyáš z Arrasu začal budovat Karlštejn (ochrana korunovačních klenotů)

1368
Narodil se Zikmund Lucemburský

1378
Zemřel Karel IV.    

1428
Spanilé jízdy ; výpravy husitských vojsk do okolních zemí, snaha donutit nepřátele k jednání – Slovensko, Slezsko, Rakousko, Bavorsko

1458
Volba Jiřího z Poděbrad za českého krále a jeho korunovace

1468
Zřízena první česká knihtiskárna v Plzni, vytištěna první česká kniha – Trojanská kronika

1618
Vypuklo české stavovské povstání, důsledek hospodářské a politické krize a součást mezinárodního konfliktu třicetileté války

1628
Obnovené zřízení zemské pro zemÄ› Moravské ( zjednoduÅ¡enÄ› Å™ečeno: počátek rekatolizace – je povoleno pouze katolické vyznání, germanizace – jazykem  úředním je ustavena pouze nÄ›mčina), důsledkem je odchod vÄ›tÅ¡iny inteligence do exilu – viz osud Jana Ámose Komenského

1648
Podepsání Vestfálského míru. Mír nezasáhl do vnitřních poměrů habsburských dědičných zemí (tj. i českých), v Čechách a na Moravě mohla pokračovat II.  protireformace.

1818
Anonymní zaslání Rukopisu Zelenohorského (měl nahradit chybějící památky staročeské literatury, pravděpodobnými autory jsou Václav Hanka a Josef Linda) – pro českou kulturu měly rukopisy (byl ještě jeden, dříve „nalezený“- Rukopis Královedvorský) nedozírný význam, inspirovaly hudbu (Smetanova Libuše), malířství( Josef Mánes, Mikoláš Aleš), sochařství (Josef Václav Myslbek  aj.) .

1828
Založeny Vítkovické železárny – olomouckým arcibiskupem arcivévodou Rudolfem

1848
Zrušení roboty  (zrušení nevolnictví již dříve josefínskou reformou z r.1781)  revoluce, barikády v Praze, vyhlášeno stanné právo, porážka revoluce,následné perzekuce politik a historik František Palacký formuluje politický program austroslavismu (deklarace) – budoucnost národa vidí v rakouské monarchii přeměněné v konstituční federaci evropských národů

1858
VyÅ¡el almanach Máj,  první společné vystoupení generace májovců – Jan  Neruda, VítÄ›zslav Hálek, Karolina SvÄ›tlá, Jakub Arbes a další mladí autoÅ™i – počátek moderní české literatury a kultury, epocha národního obrození definitivnÄ› skončila.

1868
Položení základního kamene k Národnímu divadlu, celonárodní slavnost, přiváženy kameny z památných míst celé země (Říp, Blaník atd.) Kladívkem poklepal národem uznávaný a milovaný František Palacký.

1878
Ustavující sjezd Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické (boj za volební práva, kratší pracovní dobu, lepší pracovní podmínky aj.)

1918
Konec 1.světové války, rozpad Rakousko-Uherska, vznik Československé republiky

1928
Sloučením vznikla největší strojírenská firma ve střední Evropě ČKD (Českomoravská Kolben-Daněk)

1938
Mnichovská dohoda (o osudu Československa rozhodly 4 velmoci bez jeho faktické účasti), odtržení Sudet od území Československa  a jejich připojení k nacistické Třetí říši, prezident Beneš kapitulaci přijal (30.9.) a to definitivně znamenalo zánik Československé republiky.

25. února 1948
Došlo ke komunistickému převratu ústavní cestou za pomoci využití demise vlády, kterou prezident Beneš pod nátlakem přijal (komunistický předseda vlády, kterého musel Beneš jmenovat premiérem, pak jmenoval vládu podle představ komunistů, počátek lidově demokratického zřízení u nás, ale také počátek politických monstrprocesů, pronásledování lidí, jejich zatýkání a věznění  atd.)

1968
Pražské jaro, obrodný společenský a politický proces, snaha o vybudování socialismu s lidskou tváří (název Pražské jaro pochází od francouzského filozofa Rogera  Garaudyho, který jej původně použil pro charakterizování atmosféry, v níž v r.1964 probíhala první velká mezinárodní konference o osobnosti a díle Franze Kafky na zámku v Liblicích), Alexandr Dubček se stal symbolem obrodného procesu, jenž byl tvrdě potlačen 21.8. 1968 vpádem vojsk Varšavské smlouvy a okupací Československa.

1978
Můžeme jej považovat za jakýsi pomyslný „vrchol“ normalizace, tedy období, jež nastalo zhruba od počátku 70.let, když byly odstraněny poslední reformy,  jež přinesl osmašedesátý rok a byl nastolen neostalinský režim. Vyvrcholila  také kampaň proti Chartě 77 a všem, kteří byli označeni jako odpůrci režimu.
Často mluvíme o národní schizofrenii (něco jiného se říkalo na veřejnosti a něco jiného doma, i děti k tomu byly důsledně vedeny) a pocitech strachu ze ztráty zaměstnání a základních životních jistot.

zdroj

No a co nás čeká v roce 2008?