Jsem zpátky doma a jelikož je celkem brzy ráno a já nemám co dělat (ach ty posuny) tak mám příležitost na shrnutí našeho výletu do Thajska na kolech.

Zobrazit celý článek →

Chvilku to trvalo, nez jsme k sobe nasli cestu, ale nakonec se to podarilo.

Zobrazit celý článek →

Nejak jsem se nedostal k popisu osmeho dne a uz konci devaty. To jsou migy.

Zobrazit celý článek →

Cely svet netrpelive ocekava kazdou informaci z neuveritelneho thajskeho dobrodruzstvi.

Zobrazit celý článek →

Nemuzu tomu verit, ze tu jsme teprve 5 dni. Spis bych tak tipoval dva tydny. A to neni jeste ani polovina. No… nastesti 🙂

Zobrazit celý článek →

Tak ctvrty den jsme meli nejlepsi vyjizdku. Ve vlaku se k nam pripojil Honza ktery priletel z Ciny a hned bylo o novy zdroj sil postarano.

Zobrazit celý článek →

je to pravda, nejdriv jsem rano myslel, ze ani nepojedu jak me bolel palec, pak jsem se ale nafedroval nejakyma mistnima oblbovaama a nakonec jsem tech 130 ustal, i kdyz jsem zabiral jen jednou nohou. Co je ale k breku je to, ze mi vypadl mobil z brasny a rozbil se, takze zadne sms, hovory, internet, emaily, fotky a update tohoto webu. Vse vsak mohu nouzove resit z Kindle, kde mam alespon internet, ovsem Endomondo tim skoncilo a rozplynul se i sen o zivotni jizde..

jinak ted sedime ve vlaku na jih, dlouha story kterou opisu nekdy z PC, bude to pekelna noc ve dvojce..

Říkám si, ze lidské tÄ›lo vydrží opravdu hodnÄ›. Jakmile dorazili kluci z Pekingu tak se samozÅ™ejmÄ› konal uvítací večírek, jenž se protáhl do 4h a vstavalo se v 8h, což pro mÄ› bylo vlastnÄ› 2h ráno kvůli casovemu posunu. PÅ™esto jsem zvládl v 35st vedru s brasnami na nosiči Å¡lapat pÅ™es 160 km. Jsem čumÄ›l 😉
Naším cílem byl most přes řeku Kwai, ale nakonec jsme tam nedojeli protože nás totálně zdržel průjezd celým Bangkokem. Bylo to fakt maso, někdy nešlo poznat, jestli je proti nám 4 proudova jednosmerka, nebo tam jen jedou ty stovky aut.v protisměru a člověk si sotva našel místo na protazeni kola. Každopádně celkem adrenalin, vedro, smrad, zácpy, bez mapy. Odměnou nám bylo vynikající Pad Thai na Khao San a po mnoha hodinách úporné dřiny i pocit, ze jsme to dokázali. Zbytek dne jsme valili ale uz byla tma, únava a most jeste 45, tak jsme vzali nějaké ubyt v noname městě, strávili krasny večer s mongolskym kotlikem (to byla nostalgie) na břehu řeky.
Ráno jsme měli dle hada nejdivnejsi snídani v jeho životě, resp. nejpalivejsi. Ja ostrý miluju, ale tohle bylo fakt přehnaný, kluci to ani nedojedli, já jo, s brekem a jako následek si nesu dnovy záchvat, že nevím, jak mam vůbec dostat nohu do boty ;-(
Každopádně jsme cestou na most opět změnili plán a pokračovali směr národní park Erawan, kde jsme si za cíl zvolili tamní vodopád. Druhý den se jelo super, uz to bylo dál od BKG a doprava tak nebyla hustá, krasne svezení a posléze naprosto dokonalá koupacka bez lidí (ono to je hodně populární, ale tím že jsme dorazili až v 16pm uz tam nikdo nebyl). Jsou tam takové ryby, co vás ohlodavaj, je to prý zdravé, ale mě to bylo celkem nepříjemné, tak jsem se nenechal.
Cesta zpět se nesla ve znamení 60 km v naprosté tmě proriznute jen jednou celovkou a moji baterkou kterou jsem půjčil hadovi. Stalo to za to, fantastický zážitek, valilo se přes 30km/h a adrenalin na vyskakoval ze všech poru těla, obzvláště ve chvíli, kdy jsme potkali volně pobíhající slony. To máte stejný, jako když vám u nás do cesty skočí srnka, jen větší.
No den jsme zakoncili dle plánu v Kanchanaburi, stav tachometru pÅ™es 170km, a dnes uz snad konečnÄ› uvidíme most 😉

Tak mam konečně tu anabázi za sebou a jsem na místě. Let byl super, jako jediný v letadle jsem si ukoristil ctyrsedacku pro sebe a krásně jsem se vyspal.
Taky jsem zjistil, že je dobrý když si objednáte jídlo dopÅ™edu – dostanete ho totiž jako první jeÅ¡tÄ› pÅ™edtím, než se začne hromadné servírovat. NormálnÄ› je to asi jedno, ale když z Dubaje do Bangkoku mate jen 4 hodiny na spánek tak je každá půl hodina dobra.
Jinak na prvním letu mě takhle nikdo neosbslouzil (asi jsem si to zadal moc krátce pred odletem) a tak jsem se spíš věnoval výborným vinum. Teď jsem ovsem již objednany seafood dostal, jen jsem na ní musel mávnout, když mě hledala na původním sedadle.
Jídlo bylo prostě vynikající, na letadlo fakt neuvěřitelné (no prostě umí) a servis byl super, uz jen to, že se s nimi člověk mohl domluvit 13 jazyky (včetně češtiny), mají tak schválně namixovanou posádku. Taky jsem poprvé volal z letadla, je prima, kdyz to jde.
Na letiÅ¡ti jsem si koupil SIMku s neomezenymi daty (500Kc). Typek na letiÅ¡ti mi neuvěřitelnÄ› zručnÄ› nastavil internet, aniz by so prepl cestinu v telefonu na jiný jazyk, to jsem koukal. A hroznÄ› mÄ› pobavil jakým tónem vyslovil Happy když jsem se optal, co že mam vlastnÄ› za operátora. Ten to umÄ›l prodat 😉
Narazil jsem na problém, že v BKG opravdu není kde schovat krabice na kolo. To se mi stalo poprvé. Všude je tolik lidí a tak čisto, že prostě není šance. Tak jsem si ji dovezl na nosiči až do předem zamluveneho hotelu kde jsem se optal, zda mi ji tu schovaji. No problem sir, do you want nice girl for bum bum? No, je vidět, že jsem opravdu v Thajsku..
Kluci prileti až dnes.večer, tak mam celý den relax. Paráda. Píšu od bazku s vyrivkou a venku je 33st. Krása!

Tak jsem v Dubaji. Celkem jsem se sem těšil, ale teď už takovou radost nemám. Celý den drepim na letišti kvůli problemum s vizem.
Dobře si pamatuji, že i minule to byla slušná pakarna ho získat při příletu a celkem nic se nezměnilo.
Tak prvně jsem udělal chybu, že jsem si o vízum nezazadal doma. Jde to na stránkách emirates.com, ale žádost se musí podat minimálně 4 pracovní dny před odletem a já to zjistil pozdě. Tak jsem spoléhal na nějaké řešení na letišti, že mi Emirates pomuzou.
No po příletu chvilku po půlnoci jsem mazal do irské hospody a tam skejsnul pár hodin, abych se pak celkem unaven svalil na zem (mají tu moc pohodlne koberce) a usnul. Ráno po snídani jsem vyrazil řešit svůj problém. Na informacích jsem se dozvěděl, že mám nárok na vízum zdarma, protože jsem v tranzitu víc než 8 a méně než 96 hodin. Poslali mě na exit u terminalu jedna, kam jsem asi po půl hodině dorazil a jen co jsem uviděl ten nepříjemný obličej za pultem tak mi docvaklo, že tohle nebude úplně snadné. Přesně si tu arogantní slepici pamatuju z minule a jak jsem vzápětí zjistil tak se nic nezměnilo. Ano, dá mi vízum, když si u ní koupím hotel. Ne to ji nezajímá že ho nepotřebuji. Ne jinak to nejde. Nemám sílu a hlavně ani chuť platit 172USD a odcházím si prostudovat internet. Naštěstí je celé letiště v Dubaji pokryto WiFi zdarma.. No, dočetl jsem se, že existuje nějaké tranzitní vízum platné 96 hodin a je zdarma pro klienty Emirates. Tak jdu na informace a pidim se po přepážce Emirates. Typek mi zkontroluje pas a lety a řekne mi, že to vízum mohu dostat na priletech v hale tři. No vzalo mi to skoro hodinu se docourat přes celé letiště, ale byl jsem nateseny, jak krásně jsem to vyřešil. Přesně do okamžiku, než mi typek za přepazkou sdělil, že to bude za 160USD i s hotelem. Opět stejná situace. Asi deset minut mu vysvětluji, že nemám zájem o turistické, nýbrž tranzitní vízum a to má být zadara. Vyhrávám a nakonec mě neochotně vysvětlí, kde si mám o něj zažádat. A tak tam mazu. Ženské že přepážkou vysvětlím o co mi jde, vezme si pas, něco asi 5 minut studuje a pak mě posílá zpět. Vysvětluji ji, že oni mě poslali sem. Ale prý jen oni mi mohou dat vízum. Jsi natvrdla nebo co? Já nemám zájem o jejich vízum s hotelem, já chci tranzitni od Emirates zdarma. Pak přichází posledni uder. Takový servis sice mají, ale moje letenka není ve správné ekonomické třídě, takže mám smůlu!
Vzdávám to. Sice bych to mohl udělat jak minule, obvolat pár hotelu a nechat si sem nafaxovat rezervaci, ale už je jedna hodina a nechce se mi utratit kolem 2 tisíc za pár hodin ve městě. Budu se věnovat Kindle.

Celkové vzato jsem tedy dost zklamaný přístupem Emirates, posílali mě od čerta k ďáblu a nakonec se na mě stejně vykašlali. Tak si asi půjdu prevliknout ty plavky..

Než napíši pointu o tom jídle v letadle, tak nejprve malý úvod.

Zobrazit celý článek →