Zatimco vy jeste spite tak ja sedim u pocitace v mestecku Paihia se spalenou hlavou od slunicka a pripravuji pro vas nejake to kratke cteni na rano. Tak co se nam prihodilo pri nasem putovani po Novem Zelandu za dnesek? No, bylo toho dost.
Tak predevsim zacnu vcerejskem. Jak jsem uz popisoval ve svem prvnim prispevku, byl to celkem rachot s imigracnim urednikem pri vstupu do zeme. Pak slo ale celkem vsechno jak na dratkach. Koupili jsme si listek na autobus ktery nas hodil do centra Auckladnu. Tam jsme se trochu pocourali, udelali si maly sushi picnic u vody a padili najit internet. Tentokrat nebylo hlavnim cilem napsat vam nase zazitky ale najit nejakou levnou letenku na nejaky prilehly ostrov. Chvilku jsem se snazil prosadit Cookovy ostrovy o nichz nas znamy cestovatel Jirka Kolbaba prohlasil, ze maji nejmodrejsi nebe na svete, ale nepodarilo se mi to a tak padla volba na Fiji (nebo Fidzi, jak chcete). O tom se ale jeste urcite dovite. Mimochodem, Cookovy ostrovy lezi za tzv. datovou hranici a to znamena, za odletite dnes, ale priletite tam az vcera. Trochu zmatek ze? Vcera jsme se pri te unave z letu nemohli vubec dopocitat jak to udelat, aby jsme se vratili do Aucklandu vcas a neuletelo nam letadlo do Soulu v Korei.
Kdyz uz jsme vedeli, do kdy budeme na Novem Zelandu tak jsme si sli zarezervovat auto. Nas sen o karavanu (tady se to jmenuje campervan) za par dolaru denne se rozplynul, vsechny levne nabidky byly totalne vyprodany a tak byla sance vzit si jen jakousi dodavku za NZ$ 120 na den (pravda, v dubnu uz jen za NZ$ 50) coz nam prislo fakt moc a nakonec jsme vzali ten nejlevnejsi osobak, coz je jakasi toyota za NZ$ 45. Tedy i tak docela dost. Hlavni problem ale byl v tom, ze to je automat a tady se navic jezdi vlevo. Dovedete si asi predstavit, jak jsem z toho byl nadseny, priserna unava, stmiva se a trada, hura do ulic.
Stavi me policie. Ani si nestacim uvedomit co se deje a uz dycham na alkohol. Maji to tu opravdu neskutecne propracovane. Udelaji zaterasu na silnici a dycha kazdy ale JAK! Daji vam pred pusu takovou krabicku a reknou „say your name and address“ a jak to reknete tka se to nahraje a rovnou se zmeri alkohol ve vasem dechu. Cele to trva tak 10 vterin a tak si mohou dovolit brat jedno auto za druhym. Byl jsem fascinovan jak jednoduche to muze byt. Ach ta zkostnatela Evropa.
Nasi cestu jsme zakoncili kousek od mesta Tutukaka. Pokud sem nekdy zavitate a budete hledat misto na spani tak tesne pred Tutukaka zahnete podle ceduli na xxx Bay (nepamatuju si ten nazev, ale jsou tam odkazy na 2 zalivy, stejnym smerem) a jedte k tomu poslednimu. Dojedete na uzasne misto kde muzete taborit na anglickem travnicku asi 10 metru od more a je tam totalni klid a dokonce ciste wc. Idilka.
… pokracuje rano, neni nad to se vykoupat (more je prekvapive ciste) hned po probuzeni za zvuku racku a vychazejiciho slunce. Pred obedem neradi nasedame do auta a chystame se zajet si pro nejakou snidani a pokracovat do mesta Paihia, vychoziho bodu oblasti Bay of Islands. Ale odjezd se nekona. Starter tise cvaka a odmita nastartovat motor. Baterie je vybita. Parada. Zivot prinasi ruzna prekvapeni. Auto je automat a prestoze Roman tlaci jak o zivot je to plat prtny, protoze automat proste neroztlacite. Vyrazime na pruzkum okoli a snazime se nalezt nekoho se startovacimi draty, coz se nam nedari. Nutno podotknout, ze zelandani jsou maximalne ochotni a vas problem berou okamzite za svuj. Nakonec se nejaci dva mladi delnasi vydavaji do okoli svym autem nekoho sehnat, coz se jim k nasi smule nedari. Chvilku se radi a pak nam navrhuji, ze za 50 babek to nakopnou, ale bude to trvat. Penize jsou nahradou za to, ze jim bude stat prace. Souhlasime a ja jdu uklidit gambace ktere jsme jim hodlali venovat za jejich nezjistnou pomoc. Sundavaji si naklad z korby, berou naradi, vymontovavaji svoji baterii, tu pripojuji pres klice na nase kabely, startujeme, vraci nam zpet tu nasi, inkasuji 50 a louci se slovy, at priste to radio radeji vypiname. A my jedeme dal..
Paihia je male, ale dobre zarizene mestecko kde najdete vsechen mozny servis pro turisty. Od pujceni kajaku (vyuzili jsme) az po let helikopterou (uz jsem byl na vazkach, ale nakonec si to nechavam az do hor). Plaze jsou relativne puste ale hezke, nicmene hlavnim lakadlem jsou zde vylety lodi, muzete si jet zaplavat s delfiny (garantovano, nebo vraceji penice), pozorovat velryby, potapet se, snorchlovat atd. atd., zkratka vsechny druhy vodnich sportu. Pro romantiky je pripraven 24 hodinovy vylet s prespanim na mori. Musel jsem si vzpomenout na Halog Bay ve Vietnamu a moc jsem chtel si to pripomenout. Romanovi se to vsak zda drahe a tak nejedeme. Ceny techto vyletu se pohybuji kolem 70 – 140 NZ$ a tak pokud je to drahe i pro vas tak muzete klidne Paihiu vynechat, neni tu nic extra zajimaveho (prave s vyjimkou morskych ostruvku v okoli).
Jinak po dnesnich 80 km muzeme uz smele prohlasit, ze Zeland bude asi opravdu nadherny kus zeme, vsechno je zelene a upravene, vsude cisto az zrak prechazi. Snad se to dalsi dny nezmeni.