Pekan – Temerloh – Raub

Tweet

Nejdřív jsem malém srazil opici. Přední kolo minula asi tak o centak. Ještě než jsem se z toho stihl vzpamatovat tak najednou slyším, že se na mě vrhla celá džungle. Neuvěřitelný dusot a stromy se daly do pohybu. Ve vteřině mi došlo, že to je zřejmě nějaké stádo dobytka a adrenalin donutil moje unavené nohy šlapat ještě více.

Soustředím se na světelný kužel a najednou jsem dostal takovou pecku do hlavy, že mě to skoro sundalo z kola. Rána spustila čůrek potu z čela a já v první chvíli myslel,.že je.to krev z děravé hlavy. Naštěstí nebyla. Sejmul jsem nějakého brouka, zřejmě v brnění.

Ani se mu nedivím. Noční džungle je fakt nelítostna. Na druhou stranu to byl jeden z nejlepších zážitků z cele cesty.

Zásluhu za to lze připočíst jednomu němci, kterého jsme potkali to ráno, co jsme opouštěli Pekan.

Jezdil na kole 11 měsíců po Asii a pomalu směřoval do Singapuru a dom. Doporučil nám jinou trasu, než jsme měli v plánu a později jsme mu byli vděčni, neboť jsme se konečně dostali z hlavních silnic a poznali mnohem hezčí místa.

Pravda je, že i nedobrovolně, neboť třeba slíbená loď přes řeku nejezdila a bylo to nutné objet několik desítek km.

Cestou jsme poprvé jedli zdarma a taky potkali typky, kteří nás doprovázeli autem 30km aby se ujistili, že se neztratíme. KonečnÄ› trochu té pohostinnosti, kterou jsem tu očekával. Jako vždycky – je tÅ™eba opustit rusna místa a zamířit do lesa, mezi obyčejný lid.

Do Temerloh to bylo asi 150km a hotel nacházíme až o půlnoci, padame vyčerpáním.

Ráno přichází krize. Dvě hodiny se nedokážu přemluvit ke slapani, sice jedu, ale tempem šneka.

Těsně před priletem do Singapuru jsem si pichl nějaký strep do chodidla a vyvolalo mi to zánět. Ty tři dny jsem šlapal v bolestech a navíc jsem před cestou neměl skoro nic naslapano a tělu prostě došla šťáva. Navíc bylo 35st ve stínu.

Věděl jsem, že nemá cenu to hnát přes hranu, ale na druhou stranu bylo také potřeba někam dojet. Nemáme s sebou vybavení na outdoor, místní vám ubytování také nenabidnou. Takže nakonec stejně 120km, nicméně k tomu asi 35 ve stoplem náklaďáku.

Paráda 😉 snad poprvé jsme ubytováni pÅ™ed desátou vecer a oba padame do mdlob velmi brzy.

Naším cílem je Melaka, ale za pozítří. Snad dojedu, odchází mi střed mezi slapkami, asi ložiska, nicméně se to v místním bike shopu servisakovi nepodařilo opravit.