Pozdrav z Amsterodamu

Tweet

Tak jsem po několika měsících vyrazil na další cestu. Polopracovní a polodovolenkovou. První zastávkou se stal Amsterdam, hlavní to město Holandska.

Hlavní cíl cesty je Asie, ale protože v Amsterodamu mám kamaráda, který se se před nějakou dobou de-facto nastěhoval, tak jsem si řekl, že si připomenu jaké to tu je, protože od poslední návštěvy už uplynulo hodně vody ve zdejších kanálech.

Hlavní město tulipánové země je sice jen hodinu a čtvrt letadlem od naší metropole, ale je to celkem jiný svět. Přistanete a všichni se na vás usmívají. V letištní hale si koupíte jízdenku na vlak, kterou zaplatíte kreditkou. Za 15 minut jste v centru všeho dění, Amsterdam Centraal, kde vás přivítá “EYE”, jenž pracovně nazývám australskou operou v Sydney. Je už celkem jedno kam vyrazíte, ale všude jste okouzleni nekonečnými kanály, nádhernou architekturou kolem stojících domů a útulností místních restaurací a pubů.

Za hodinu co se procházíte napočítáte stovky kol, které kolem vás projedou. Od “hašišáků” až po “kravaťáky”, všichni si to šlapou na hajtrách, ponořeni do svého světa, ale bez starostí, že jim cyklostezka skončí a změní se v dálnici pro auta.

Když jdete ulicí tak cítíte “vůní” marihuany.

Lidé často vypadají, jako by právě vylezli z nějakého divadelního představení, kde hráli roli “nejbláznivěji obléknutý člověk”

Na výloze hospody se dočtete “Notebook friendly, free wi-fi, electricity” a uvnitř to vypadá jak u vaší babičky doma, stará křesla, stoly..

V jedné čtvrti napočítáte desítku rozdílných kuchyní, nejen obligátní čínskou a japonskou, ale také singapurkou, malajskou, indonézskou, indickou, bulharskou, franzouzskou, italskou, anglickou, filipínskou atd..

Je to ostrý kontrast s Prahou.

Pomalá (i když velmi levná) doprava do centra (autobus/metro).

Odtažití lidé.

Opravdu směšné cyklostezky, jenž jsou občas nejdražší v Evropě (3 k za 150 miliónů korun, více zde, nebo 200 metrů za 18 miliónů korun, více zde)

Chudá nabídka mezinárodních restaurací a když už tak velmi drahé.

Aby nedošlo k mýlce – já mám rád Prahu, líbí se mi památky a svým způsobem i atmosféra. Ale kdo nevyjede za hranice tak nepochopí, že Praha opravdu není světová, těžko ji měřit s jinou metropolí. Usedlá architektura (sakra proč tam nemohla být ta kaplického knihovna, něco, co by i přes svou kontroverznost proslavilo celé město?), divné nebo předražené restaurace, o sportu nemluvě. Možná vede před východním blokem, zcela rozhodně před Bratislavou, Budapeští atd., ale dělat si nárok na srovnání s Amsterdamem, Londýnem atd. je tak leda bláznovství. Tyto města mají turistům opravdu co nabídnout.

Asi bych musel sklouznout k tomu, že i město dělají lidé. Ti, co nechtějí inovovat, co nemají otevřené oči. Ti, co budují vlastní ubohou OpenCard než aby koupili špičkové a fungující řešení třeba z Hong Kongu, navíc určitě za polovinu ceny a na klíč. Ale to bych se musel bavit o politice a to teď nechci.

Mojí zemi mám rád, pro přírodu, přátele. Ale vždycky je mi smutno jakmile vystrčím nos za hranice. Stačí zajet do pár kilometrů vzdáleného Kauflandu a uvědomím si, co jíme my a co se jí venku. A s větší vzdáleností se rozdíly zvětšují. Český národ snese asi opravdu všechno a je to smutné. A to skoro v každé souvislosti. A jednodenní protesty na tom nic nezmění, obzvláště, pokud se nechají zneužít k předvolební propagaci opoziční strany.

Asterdam je super město, které stojí za návštěvu. Také trpí vlastními problémy, ale jeho duše je cítit na každém kroku. Pokud nevíte kam na víkend tak to berte jako skvělý tip. Cesta je krátká, letenka levná a hotely také. A obzory to rozšíří víc, než si možná myslíte.