Neni nad to udelat si vylet, kdy do letadla nasednete v pondeli a v cilove destinaci vystoupite ve stredu. Ba ne. Kecam. Neni to nic moc. Nicmene jsme konecne tady. Prvni let koncil s Soulu v Jizni Korei a byl o neco lepsi pro Romana ktery vyhmatl trojsedacku, bohuzel jedno operatko neslo slozit tak si jej zarazil buhvi kam. Druhy let jsem trojsedacku nahodou vyhmatl ja, tentokrat se spravnym sklopnym mechanismem a tak jsem se celkem dobre vyspal. Zadne divoke orgie se nekonaly, nebot letusky byly sice usmevave, ale povetsinou nemely co nabidnout vyjma trochu toho cerveneho nebo bileho vina. Co nas potesilo bylo naprosto vynikajici korejske jidlo. Co potesilo me byl Diazepam ktery jsem polyknul a cesta se razem zmenila v prijemny odpocinek. To jsem jeste netusil, ze to je droga tridy C, jak mi bylo vysvetleno po priletu do Auckladnu, kde nas vyhmatla kontrola a museli jsme vybalit naprosto komplet vsechno do posledniho drobku.
Â
Roman byl celkem v pohode, ja uz nikoliv a po hodine jsem toho psa co me porad ocichaval mel celkem dost a taky toho chlapika, co mi vytiral vsechny veci nejakym papirkem ktery se zabarvi kdyz prisly do kontaktu s drogou nebo vybusninou, taky. Nezabarvil. Presto jsem dostal prisne varovani, ze neoficialne me ty 4 tablety odpusti, ale jestli prijedu priste s necim takovym tak mam smulu. Nakonec mi ministerstvo biologicky riskantnich materialu zabavilo stan, ze jej musi dukladne vycistit. Kdyz jsem si ho sel prebrat tak jsem zjistil, ze jej sice vycistili, ale zevnitr, venku byl porad od hliny. Nevim, asi stan videli poprve v zivote, nebo to mela byt jen nejaka dalsi buzerace, tezko rict.
Kazdopadne to vsechno dobre dopadlo a uz premyslime co bude dal, pomazeme si pujcit auto a vyrazime na sever do Ray of Islands. Snad to bude opravdu Raj.