To zas byla noc. Spali jsme na nejakem fotbalovem hristi. Nebo tenisovem. Tezko rict, nejak se to v tom arealu misilo. Docela se nam tam libilo. Policii asi taky a tak nas v noci vzbudila. Pry jestli tam chceme kempovat. My ze ne. Tak pry jestli kourime marihuanu. A my ze ne. No tak ze muzeme dospat a rano at vysmahnem. Prima. Presne tak jsme to udelali.
Vstaval jsem brzy a tak jsem k velike nelibosti Romana vzbudil „nechtic“ i jeho a tak jsme frceli uz pred sestou hodinou. Alespon jsme zazili paradni ranni mlhu a pak hezke svitani. Slunicko sotva vyslo a nas privitalo mesto Rotorua ktere je unikatni v tom, ze mu hrozne smrdi vsechny kanaly. Maji pod barakama nejake syrne prameny nebo co. Projevuje se to i na vroucich jezirkach. Pekna podivana. I na to velike jezero. Je tam prima hrbitov a hezky katolicky kostel kde si clovek oddachne od te hromady musek co poletuji venku. Sotva jsme ochutnali grilovane skopove za dollar uz nastal cas jet.
Ted pisu zpravu z mesta Taupo ktere je na brehu obrovskeho jezera stejneho jmena. Je to tu moc prima, jen priserne vedro (coz neprospiva moji spalene hlave) a moc lidi (coz neprospiva moji duse samotare). Puvodne jsem na internet ani nechtel, ale kdyz jsem volal do Wellingtonu ze zitra prijedeme s autem a potrebujeme ho vratit, preplout na jizni ostrov a tam dostat jine tak jsem se dozvedel, ze mam urcite udelat rezervaci na trajekt, protoze je neustale vyprodano. No jak rikam, lidi plno. Trajekt stal 156 NZ$ (1 dolar je asi 14 kacek) pro dva na obe cesty. Tak pa. Musime jet, je to asi jeste pres 400 km a zitra rano v deset nam to odplouva.