Voda – Sázava

Tweet

Tak jako loni i letos se podaÅ™ilo dát dohromady skoro celou pivnickou sebranku a vyrazit na vodu. Jako zdroj naÅ¡eho pohonu byla vybrána – i pÅ™es četné nesouhlasy a doporučení aÅ¥ tam nejezdíme – Sázava.

Žádné naše předsevzetí nebylo bohužel splněno a tak musím výpravu prohlásit za neúspěšnou z tohoto pohledu.. Dávali jsme si různé cíle. Budeme na sebe slušní. Nebudeme tolik chlastat. Nebudeme mluvit sprostě. Budeme pádlovat. Nic z výše jmenovaného seznamu se nám nepodařilo splnit. Snad kromě toho pádlování, neboť to byla občas nutnost.

Startovní pásku jsme protnuli v osadě Stvořidla (nedaleko je Ledeč nad Sázavou), hned po té, co jsme se ráno probrali z prvního večírku, který bývá vždy divoký a nejinak tomu bylo v tomto případě. Museli jsme před odjezdem převézt auta do našeho cíle – Horka II, jelikož vlakové spojení bylo v tomto místě nepoužitelné – buď někdy v šest ráno, nebo po obědě. Naším cílem bylo totiž využít vlakové spojení s honosným názvem Posázavský expres, což jsou obvykle jen dva ušmudlané vagóny které navíc jezdí více v noci než přes den. Nicméně od dalšího dne se čas zlepšoval (jeli jsme vlaku naproti) a tak jsme za něj byli rádi.

Řeka nijak zvlášť netekla a tak se muselo pádlovat, což se nikomu nechtělo (dva rafty po 4 lidech) a tak jsme nasazených skoro 25 km zdolávali ke konci ve vypjaté atmosféře. Kemp Horka II byl docela slušný, sice hospoda zavírala v 22h a tím bylo po večírku, ale zase čisto, sprcha, záchody atd.

Další úsek byl do Kácova, tentokrát asi 20 km. To byl moc zajímavý den. Už cestou ze Stvořidel jsme si všimli, že oproti Berounce je tady jeden zcela zásadní rozdíl – nikde žádné občerstvovací body, člověk třeba za 15 km nenarazil ani na jeden stánek nebo restauraci! A když jo tak tam uprostřed komárů servírovali připitomnělej párek a hnusný křupky. Druhý den se situace posunula ještě dál. Připadali jsme si jak když plujeme Amazonií. Prakticky nedotčená příroda. Některým z nás se to líbilo, bylo to hodně monumentální jak člověk pomalu pluje po tom oleji a vychutnává si to divoké okolí. Ovšem někteří zas postrádali možnost dát si cestou pivko a něco zakousnout. Největší zklamání tak byl “oběd” v místě zvaném Tůmův mlýn, na kteréžto bylo sice milion reklam ale to co tam předvedli jsme ještě na vodě neviděli. Totálně hnusný jídlo z polotovarů, humus, humus, humus. Jak řekl pan Lorenc – takovou držkovou by se doslova styděl někomu vůbec dát na talíř (v tomto případě hnusný plastový). A tak chuť jsme si zlepšili až jeho neuvěřitelným gulášem, který jsme spláchli pivem za 12 korun které točili v pivovaru přímo naproti kempu. Kácov byl hezký, i kemp kterému šéfuje kouzelník Grino. Nechápu, proč po mě ráno chtěl peníze za ubytování, když si je snad může vyčarovat..

Z Kácova se jelo do závěrečného místa – Rataje nad Sázavou, přes Český Štemberk (který jsme z časové tísně nakonec jen minuli). Cestou se našlo mnohem více možností kde utratit svoje našetřené peníze a tak byl tento úsek rozhodně nejzábavnější. Konečně jsme se velmi dobře najedli (Soběšín, opravdu doporučujeme) a ještě jsme navštívili lesní výstavu se super pořadatelem, který měl pochopení pro naše radovánky a ještě neváhal ze své ledničky obětovat posledních 5 piv pro naši osádku. Krásný den zakončený luxusním domácím borščem.

Tím to skončilo, protože v noci lilo a ráno už nebyla vůle pokračovat v cestě, což byla možná škoda, ale stalo se.

Šlo o velmi podařený týden, hrozně se mi to líbilo. Bylo to dost rozlišné od Berounky kterou jsme jeli loni, ale nedá se říct jestli horší, prostě jiné, víc přírodní. Nicméně i to by se dalo eliminovat kdyby se vyjelo třeba z Kácova, směrem k Praze infra struktura určitě narůstá. Vody bylo taky docela málo, přes polovinu jezů jsme museli přenášet nebo jen spouštět loď, což zamrzí.

Fotky jsou tady:

http://nacestach.rajce.idnes.cz/Sazava_2010_-_pifka/

Ahóóóój.